Advent - 17. 12. 2011

Svicky-srdce Je čas adventu a v této době nejvíce čistíme svoji minulost a taháme na povrch vlastní stíny. Pokud se vám v této době děje něco, co se vám nelíbí, nebo naopak něco, co vás dojme, nebo něco pozoruhodného, zaměřte svoji pozornost na to, s čím to souvisí. Zpytujte a hledejte souvislosti, může vám v této době hodně věcí dojít. Pamatuji si, že v této době ke mně vždy nějakým záhadným způsobem přišla Panenka Marie v podobě medailonu nebo sošky. Dnes chápu, že mi zvěstovala, že jsme ve spojení. Nebo mi v té době nabídl jeden štamgast u mě na hospodě knihu „Egypťan Sinuhet“, kterou jsem četla v mládí a pak ji dlouho sháněla. Kniha mě navázala na moji minulost a možná i prostřednictvím tohoto člověka, který se tehdy vyskytoval v mém životě také.

Přátelé mi říkají: „Ty zase marodíš?“ Už jsou zvyklí, že každý rok v době adventu onemocním. Ale když pozoruji rok od roku, co se ve mně děje, vidím, jak se zbavuji nečistot z minulosti. Nejdříve to byly angíny, které doprovázely bolesti na mandlích. Mandle nás spojují s minulostí. Tam začal proces čištění. I z astrologie jsem zjistila, že nyní procházím domem nevědomí a tudíž se něco děje beze mě a já zaznamenávám různé impulzy z minulosti, které mě spojují opět s minulostí a díky tomu uzdravuji své tělo. Veškeré své bolístky a zranění si přenášíme do dalších životů. Proto jsem měla i potřebu napsat knihu „Minulé životy“. Ukázku z této knihy naleznete ZDE. Kniha je do konce roku k dostání v e-shopu za 250 Kč. Od 1. 1. 2012 bude za cenu 390 Kč. Proces čištění má u mě skončit o letošním adventu a je zajímavé, že i v předpovědi na rok 2011 jsem napsala: Lidé se budou uzdravovat a jejich zdraví bude čím dál lepší. Nejdříve se staré rány dostanou na povrch, a proto se může stát, že se zdravotní stav zhorší, ale kdo pochopil, ten se uzdraví, kdo nepochopil, bude muset touto formou pochopení k uzdravení dojít, protože jiná cesta pro něho nevede. Celé poselství naleznete ZDE.

Bolesti na mandlích se střídaly, někdy to odnesla více levá a jindy pravá. Muselo to tak být, abych došla k rovnováze rozumu a citu. Pak jsem řešila celou pravou polovinu těla, čímž jsem se napojovala na svůj rozum a už se snažila o všem více přemýšlet, jaké to může mít následky. Dříve jsem se pro druhé ve všem oddala, tam byl pouze cit, ale ne rozum. Přemýšlela jsem o tom, jaký je rozdíl v tom, když dává moje maminka a když jsem dávala já. Moje maminka to chce zpátky, a když ostatní neplní její očekávání, nejsou vděční, odsoudí je. Já jsem dávala z citu, zachránit, a pak jsem potopila sebe.

Rodina_4 Pak mi přišla informace z Vesmíru, že budu řešit levou polovinu těla. V té době jsem ještě žádné problémy v této oblasti neměla. Přišly 3 roky, kdy se mi bolesti v levé straně objevovaly pod lopatkou, v kyčli, v kříži atd. V době adventu jsem zase trpěla nachlazením, které provázely jeden rok silné bolesti páteře, další rok průdušky, které se jevily jako astma a tento rok to byly velké bolesti hlavy, dásní, teploty a rýma. Věděla jsem, že jsem v procesu čištění, a že pokud si vezmu prášky, celý proces jen zastavím. Vydržela jsem bolesti bez prášků, dávala si jen studené obklady a díky tomu se mi mohla spustit silná, hutná rýma, která mi odvedla ze všech dutin nečistoty, které tam zůstaly z minulosti. Všimněte si návaznost v procesu uzdravování. Nejdříve mandle – navázání na minulost, páteř – bloky na páteři z minulých životů, rovnováha opět mezi pravou a levou stranou těla, průdušky – srdce, hlava – duše. Pokud si v na rýmu vezmete kapky, zůstane vaše nečistota v těle. Rýma je vnitřní pláč duše, jsou to naše potlačené emoce, situace, ve kterých jsme si nedopřáli pláč. Když si nedopřejete pláč, usazuje se nečistota, kterou jste nedostali ven, na průduškách. A tak i rýma vám pomáhá vyčistit průdušky, abyste mohli svobodně dýchat. Pokud si na teplotu vezmete prášek, nemůže se tělo zbavit přepjetí. Vše musí tak, jak přišlo, zase odejít. A když víme, že každá nemoc je následkem našeho jednání, je třeba se zaměřit na to, co je třeba změnit v mém přístupu k sobě a k druhým. Kdo věří práškům, bude mít strach se léčit bez nich, je to nedůvěra v sebe a svůj osud. Nenabádám všechny duše, aby neužívaly léky. Každý musí cítit, co mu pomůže a to mu vždy pomůže. To znamená, že každému může pomoci něco jiného.

Když začnete čistit vy, začne čistit celá rodina a tak i mojí mamince se zhoršila astma. Varovala jsem ji: „Mami teď v tomto období je to to nejhorší, co pro sebe můžeš udělat. Chodit každé ráno a večer na balkón kouřit. Když si budeš chtít zapálit, jdi třeba v poledne, kdy vzduch už není tak ostrý a plný smogu. Máš elektronickou cigaretu, tak kuř jí.“ Viděla jsem, že mami jako by mě neslyšela a dál si chodila na balkón. Opět se dostavily její záchvaty. V klidu jsem přišla, podala jí inhalace a řekla: „A cigarety ti beru.“ Byla jsem překvapená, že strach, který tam vždy o ní byl, tam není. Dříve, i kdybych byla sebevíce nemocná, skákala bych okolo ní. Nyní jsem si uvědomila, že se musím uzdravit já, a tak jsem si šla lehnout a jen jí řekla: „Kdyby se ti přitížilo, vytoč mě interním telefonem.“ Uvědomila jsem si, že jsem více koukala na ní a ona si svého zdraví neváží a já se pak podepisuji na svém zdraví. Když jí budu věnovat méně péče a sobě více, obrátím naše role. Já se uzdravím a ona se bude muset snažit uzdravit taky. Přišla na návštěvu sestra a uvolila se u nás přespat, když mami není dobře. Někdy se zbytečně moc staráme na úkor sebe, a když necháme vše plynout, vše se vyřeší ke spokojenosti všech. Mami říká: „A zítra uděláme buchtu.“ „A kdo ji jako udělá?“ ptám se. „No, Hanka“ (sestra). Setra říká: „Ale mně se nechce dělat buchtu.“ „Já ji také dělat nebudu.“ „Ale já to dělám kvůli vám!“ Tak mami to dělá kvůli nám a přitom dělá to, co se nám vůbec nechce a ani na to nemáme chuť, a bere to jako své dobro. Nás pak nutí dělat to, co chce ona a ne my.

Mami pořád přemýšlí, jak to udělá na svátky. Mně je to úplně jedno, zda budu mít salát, řízky a vánočku. Mně stačí klidně chleba s máslem, ale mami rozumově uznává tradice. A když zase rozmlouvala o jídle na Štědrý den, říkám jí: „Ale já nevím, na co budu mít chuť a ani nepřemýšlím o tom, co bude zítra. Jen vím, že teď na řízek a salát chuť vůbec nemám.“ Mně je opravdu dnes jedno, co jím a kdy jím, už to neřeším, jako neřeším žádné svátky. Každý den je pro mě svátkem a raduji se z něho, a proto se nemusím těšit jen na svátky vánoční. A myslím si, že je nás víc, kdo už takto žije. „Tak udělám aspoň vánočku.“ „Mami, uděláš ji, až ti bude dobře, třeba na jaře, vždyť je to jedno, kdy bude. Nebudu riskovat, že uděláš vánočku a pak tě povezu do nemocnice.“ Jak jsme se zbytečně přepínali jen proto, abychom druhým udělali radost, nebo proto, že se to má a pak to odnesli na zdraví. „Já to dělám kvůli vám.“ Opět stejná písnička. „Mně by stačilo, kdyby ses starala o sebe,“ říkám jí. „To já neumím. Já na vás na všechny musím pořád myslet.“ „To já už na nikoho nemyslím a starám se o sebe.“

Vanocni-strom Moje dcera vyhrála v tombole vánoční borovičku, kterou nám přivezla. Je to velký strom, kterého je mi líto, protože mi připadá zbytečné kvůli jednomu dni v roce ničit stromy, které mají život. Mami měla opět starost, kam borovičku dáme. Všimněte si, že moje maminka žije neustálou starost a strach. Rozhodla jsem se, že ji nabídnu ve slevě nějakému návštěvníkovi čajovny. Mami dostala strach: „To se Ilonce líbit nebude. Ona ti jí s radostí přivezla.“ Zase starý kód, musíš si stromek nechat, když jsi ho dostala a mít z něho radost. „Mami, mně se nechce ho zdobit a nikam se nevejde.“ „Hlavně se nehádejte,“ na to mami. „Mami, my se nehádáme. Zkusím jí ho prodat a ještě z toho bude mít peníze.“ „Tak, to jó,“ uklidnila se mami. Jak jsme stále žili ve strachu, co tomu řeknou ti druzí, byli jsme slabí a náchylní k nemocem skrze nedorozumění.

Když lidé dříve nemysleli na sebe, ale na druhé, znamenalo to, že si více všímali chyb druhých než svých a vedlo je to k posuzování, pomluvám atd. Když se nestarali o sebe a starali se o druhé, zase je to vedlo k posuzování, kolik dám já tobě a kolik vrátíš ty mě. Když začneme myslet na sebe, začneme si všímat svých chyb a přestaneme je hledat v druhých. Začneme se starat o sebe, a tudíž se nestaráme o druhé, což nás vždy vedlo k pokrytectví a falši.

„Já věřím.“ „Mami, kdybys věřila, věděla bys, že je o nás postaráno. Ale když máš o nás strach, tak nevěříš.“ Při návštěvě sestry praskla v místnosti, kterou mami obývá, žárovka. Partner ji chtěl vyměnit a ona nešla. Byla zatuhlá. Druhý den poprosil nahoru a najednou šlo světlo vyměnit. V místnosti bylo už hodně negací, a proto i žárovka praskla, a aby mohla být nahrazena jiným světlem, musela jsem i já projít proměnou. Uvědomit si, že maminka si za své zdraví odpovídá sama, já jí můžu být nápomocná, ale už u ní nemusím sedět jen proto, že jí není dobře. A tak se u nás rozsvítilo nové světlo pro celou rodinu.

A zde je ukázka z mých Karet zdraví. Určitě dutiny řešíme všichni a mně se mohly vyčistit, když jsem začala být přímá k ostatním. Zkuste to i vy. Další ukázku z Karet zdraví naleznete ZDE.

Druhé vydání těchto karet vyjde v lednu 2012. Karty si za akční cenu 300,- Kč + 120 dobírka můžete objednat do konce února 2012.

Dutiny

Trpíš nedůvěrou v okolí. Myslíš si, že ti druzí ubližují a cítíš se nedoceněna. Máš v sobě mnoho otázek a netroufáš si je položit, bojíš se odpovědí. Nejsi přímá v komunikaci, ale pak nedostáváš odpovědi, které bys chtěla. Začni být přímá, neboj se přímé otázky a dostaneš pak přímou odpověď. Když si na to zvykneš, tvůj život se od základů změní a ty začneš život pojímat nově bez zábran k okolí. Potřebuješ posílit sebedůvěru v to, že to dokážeš, a proto si začni zpívat mantry, dělat ÓM, můžeš třeba i jen zpívat, číst na hlas. Prodýchávej nos tím způsobem, že si ucpeš jednu dírku a dýcháš jednou dírkou 5 minut, a pak to vyměníš. Napojíš se na vnitřní energetická pásma. Je pro tebe prospěšný zdravý vzduch, větrej nejen vzduch, ale i své pocity.

Mantra: Jsem přímá ve všem, co dělám a cítím se neohrožená. Mám stále větší odvahu jít pod povrch věcí.

zpět

zpět