Poselství na 45. týden roku 2012

Poselství k současnosti – přijato 30. 10. Ve 22.06 hod. Zdenkou Blechovou

Čas mizí a je zapotřebí žít přítomností, která je nekonečná, a pokud budete chtít žít budoucností, bude se vám budoucnost vzdalovat.

Do konce roku 2012 je třeba opustit staré kódy myšlení, které nám nabourávají život v lásce. Všechny strachy, které si v sobě nosíme už mnoho životů. Je třeba zkoumat, z čeho mám největší strach, a pustit se ho. Jedině tak se dá přejít do nové dimenze, která právě otevřela své dveře, a ráda přivítá nové duše, které už chtějí žít lásku, a ne strach. Je třeba si odpustit  chyby, které jsme dělali vůči druhým v rámci svého strachu. Odpuštění = strach.

Do konce roku 2012 nás Vesmír bude zbavovat našich tužeb a závislostí. Někdo třeba toužil po šťastné rodině a teď mu dochází, že stále opakuje stejné chyby, a že to štěstí, které hledá v rodině, má najít v sobě. Někdo touží po dítěti, aby zjistil, že naplnění života nenajde v dítěti, ale ve svém vnitřním dítěti. Někdo se snaží postarat o druhé, aby nebyl sám a nakonec zjistí, že se musí naučit starat o sebe, aby se nebál být sám. Jsou to trvalé kódy, které si každá duše v sobě nosí od nepaměti a nyní přichází doba, kdy se rozpomenout, a tím se zbavit vazeb, které ji poutají do strachu. Jakmile si duše přijde na své závislosti a začne s nimi pracovat, mizí strach a začíná láska. Vaše myšlení bude mít vliv i na váš zdravotní stav. Může se vám přitížit, protože to co se mění ve vaší mysli, se mění i na vašem těle. Když budete pozorně naslouchat své intuici a nebudete se bát změn, i vaše tělo vám najednou poví, co potřebuje pro své uzdravení. Takže hledejte uzdravení v sobě a ne v druhých. Nikdo vám nemůže lépe pomoci než vy sami sobě.

Jedna žena ve věku 80 let mi řekla: „Hodně jsem pochopila z vašich poselství a z vašich knih a hodně jsem se změnila. Šla jsem na hřbitov upravovat hrob a najednou kousek od hřbitova začalo svítit sluníčko, a když jsem šla zpátky, přesně na tom samém místě to sluníčko pohaslo. Pochopila jsem, že Boží přítomnost je stále se mnou a bylo mi moc hezky. A díky vašim knihám jsem začala i lépe chodit, už mě nohy nebolí. A přitom můj bratr má tu samou nemoc jako já, a je o hodně mladší, a jeho nohy ho stále bolí.

V příštím roce se vám bude otevírat kronika vašeho života a vy už budete žít v rámci možností toho, co se dělo a co dále pokračuje, ale už jinak. Už se nebudete poutat na druhé, ale budete se snažit od nich stále více vzdalovat. Tím, že se vzdálíte jeden druhému, otevře se vám větší prostor pro to, co chcete skutečně tvořit a tam je vaše poslání. Vaše poslání souvisí s vaší vůlí chtít tu být jen pro sebe. Pokud tu budete chtít stále být pro ty druhé, stále se budete motat v karmických vztazích, a nebudete moci jít ke skutečné svobodě, kde karma již mizí.

zpět