O umírání ve své duši

Poslední dobou se stále v poradnách setkávám s tím, že umíráte ve své duši, že měníte svůj život. Je to jako přes kopírák, přichází vám mnoho nesnází a vy máte strach. Proto jsem požádala o channeling na současné dění a zde je.

Poselství přijaté 27. 10. ve 20.21 hod. Zdenkou Blechovou

Anděl v čajovně ano

Je třeba mít ještě více na zřeteli, že vše, co se děje, se neděje náhodou, a že dochází ke zlepšení vaší osobnosti tím, že se začínáte s druhými více kamarádit po stránce i finanční a nejen po stránce citové. Začínáte si uvědomovat svoji hodnotu a už nechcete plýtvat pro druhé svým časem a více chcete upřednostňovat svůj čas. Občas je to bolestný proces, protože se bojíte pustit do neznámých vod a nevíte, co vás čeká. Je třeba se nebát pustit toho, co je mi známé a vydat se neznámým směrem. Vždy s vámi někdo jde, kdo chrání vaše kroky a vy se nemusíte ničeho bát. Daleko škodlivější je, když sedíte na místě a čekáte, že se něco stane bez vašeho přičinění.

Je občas něco, co vás bolí na duši, ale to přejde, není se čeho bát. Občas se duše potřebuje poprat se svými stíny, s tím, co byla a co je nyní. Občas si duše potřebuje vzpomenout na minulá zlomená srdce a na to, aby se neopakovala stejná chyba. Vaše duše stále více cítí, co se děje uvnitř jí a dává to druhým najevo. Ostatní jsou možná zaskočeni vaším chováním, ale je třeba tento proces respektovat a nebát se ho. 

Bolest duše rodí nové vědomí, a to je třeba brát jako výzvu k novému životu. Postupně ve vás vše umírá, aby nové mohlo povstat. Je třeba dát životu své ano a nebránit mu převrátit někdy vše naruby, abyste mohli žít a ne živořit. Občas se nechráníte před nástrahami druhých a dáváte jim za vinu to, co ve skutečnosti děláte sami sobě. Je třeba dbát na to, že nikdo není odpovědný za mé pocity, jen já sama.

**************** 

předchozí poselství          zpět          následující poselství