Jak jsem slavila narozeniny

Narozeninový dort Když jsem byla mladá, čekala jsem, kdo si na mne vzpomene a dle toho soudila, kdo mě má rád a kdo ne. Také jsem lásku soudila dle toho, kolik mi toho kdo dal. Kdo mi dal velké dary, měl mě hodně rád, kdo malé dary, asi mě nemá rád. Když jsem dostala hodně dárků a květin, byly to báječné narozeniny, pokud bych dostala málo květin, byla bych smutná, že na mě mí blízcí zapomněli. I já v té době jsem se snažila na všechny myslet, všechny své blízké jsem měla zapsány v diáři a ještě jsem stačila upozornit ostatní, aby na ně také nezapomněli.

Jak šel čas, stále méně jsem díky pracovní vytíženosti měla čas myslet na to, kdo kdy slaví narozeniny. Když jsem netvořila, měla jsem čas na oslavy, když jsem začala tvořit, najednou jsem čas věnovala něčemu jinému, a to mi začalo dávat větší lásku než čas, kdy jsem čekala, kdy s kým budu slavit.

Samozřejmě mě potěšila kytice 40. růží, které jsem dostala od osudového partnera na začátku našeho vztahu. Až dnes mi dochází význam těch růží. Tehdy jsem ještě nevěděla, že růže jsou darem z Vesmíru za vykonanou práci na sobě. Ale on už tehdy věděl, že mě musí přivést domů - do srdce. A tak vždycky, když jsem cítila z jeho strany ublížení, uchylovala jsem se k Vesmíru a díky tomu nacházela jinou lásku než pozemskou. Bylo mi také divné: „Ubližuje mi a přitom mi dává sošky Panny Marie.” Až dnes chápu, že mě směřoval k citu, k mé ženě, abych se našla a mohla jít cestou lásky k sobě. Ten, kdo vám ubližuje, vás miluje, protože je také řízen Vesmírem a Vesmír neustále hlídá vaše kroky s směřuje je domů.

Když se už máte rádi, můžete dostat k sobě někoho, kdo se také už má rád a můžete spolu vytvářet lásku. A tak jsem nyní od svého partnera dostala krásné video, kde zachytil moji cestu. Je tam fotografie, kde mi bylo 14 let a fotila jsem se na výstavišti. Z jedné strany je na ceduli za mnou napsáno CUKRÁRNA, KAVÁRNA a z druhé strany PIVNICE. Jako by moje cesta byla už tehdy určená. Jak symbolické, když obojím jsem časem prošla.

Když jsem slavila 50té narozeniny, slavila jsem je s přáteli z meditací. Řekla jsem: „Nechci se o nikoho starat, chci si užít narozeniny, a tak co přinesete k jídlu, to si dáme a já se postarám o pití.” Přátelé přicházeli od 10 hodin ráno, postupně odcházeli a zase jiní přicházeli. A tak jsem s nimi trávila čas v kruhu se vzájemným povídáním do 22 hodin. Bylo to moc fajn, protože jsem si poprvé uvědomila, že nemusím nic chystat a snažit se, aby se to někomu líbilo. Že poprvé dělám narozeniny pro sebe, aby se líbily mě.

Časem jsem občas někoho pozvala na narozeniny, ale už jsem se nesnažila o velké veselí, spíše si jen popovídat. Pak i přišly narozeniny, kdy jsem si řekla: „Kdo přijde, s tím je oslavím.” A přišla Vláďovo sestra, která udělala maturitu a my si krásně oslavily každá své společně. A bylo to moc prima.

Kotě - 23. 6. 2016 Minulý rok na můj svátek se objevilo na nádvoří koťátko. Přišla jsem k němu a povídala si s ním a ono mi mňoukáním odpovídalo a vůbec se nebálo. Za chvíli mi partner hlásí: „Máš ji v pracovně.” Kočička musela projít celým domem a moji pracovnu našla, jako by tu už někdy byla. Počínala si tu jako doma a já si říkala: „Tak to je báječné, už ti nikdo nechodí přát, jen Vesmír.” Kočička u nás pobyla celou noc v posteli u babi, ráno se nasnídala a od té doby jsem ji neviděla. Prostě mi přišla jen popřát.

Narozeniny minulý rok jsem toužila oslavit sama se sebou. Ráno jsem si vyšla na procházku, pak na masáž, a když jsem vycházela z domu, kde probíhala masáž, vidím na protější výloze ceduli: Dnes od 18 hodin Košik band. Bylo 17.30 hod. a já měla radost, moje oblíbená kapela. Zašla jsem do kavárny a zavolala partnerovi a dceři, jestli chtějí, ať za mnou přijdou. Ale i kdyby nepřišli, bývala bych si tam večer krásně užila sama. A zase jsem měla radost, Vesmír mi poslal krásný dárek, skupinu, co mám ráda a hrála pro 10 osob. Jako by to bylo připravené pro mně.

Letos mě napadlo tuto skupinu požádat, zda by mi zahrála na mých narozeninách. A vyšli mi vstříc. Pozvala jsem si přátele s tím: „Žádné dárky nenoste, přineste jen nějaké občerstvení, protože u mě láska už prochází žaludkem.”

Ani jsem se moc nestarala o občerstvení a o to více jsem byla udivena dílem mé sestry, která pro mě připravila mnoho chlebíčků a chuťovek, maminka nadělala hory salátu, řízků a partner opekl do zlatova křidýlka. Moje sestřenice z Varů mi přinesla mnoho dobrot z jejího hotelu a to ještě každý přinesl něco na zub. Takže jsme si to užili a bylo to moc fajn. Já v den svých narozenin jsem se vydala na nákupy a každého, koho jsem pozvala na narozeniny, jsem obdarovala. Říkali mi: „Tak ty máš narozeniny, nechceš dárky a nám všem dáš dárky. Není to nějak naruby?” Ano, jakmile člověk na sobě začne pracovat, vše obrací na ruby.

Když jsem se učila na sobě pracovat, chodila jsem do přírody a prosila stromy o energii, časem jsem říkala: Předejme si navzájem a s odstupem času jsem chodila do přírody a předávala já energii stromům. Teď mi to připadalo podobné.

Když jsem se neměla ráda, potřebovala jsem cítit lásku od svých přátel prostřednictvím dárků. A nyní, když se mám ráda, je lásky pro všechny dost a ráda ji rozdávám. Když člověk nalezne lásku v sobě, může ji dávat, pokud ji nemá, čeká na ni a tam stále prochází zklamáním. Chce dělat radost, ale běda, když ten druhý neudělá radost jemu. A tak když už člověk umí dělat radost sobě, může ji udělat i druhým. A když se má člověk rád, je i lásky okolo něho stále více. Tam člověk cítí vděčnost k Vesmíru, protože ví, že vše je dílem přírodních zákonů.

Zdvl-srdce Když jsem si pozvala kapelu, kterou mám ráda, řekla jsem si: „Dělám si radost a moji radost se mnou můžou sdílet i druzí.” Bylo mi jedno, zda se jim bude líbit či nikoliv, hlavně že se líbí mě. Taky jsem si celý večer protancovala. Můj bratranec, kterému je 80 let mi řekl: „Doufám, že máš pozvanou dechovku. Protože jinak odejdu.” „Pozvala jsem si kapelu, která se líbí mě a pokud se ti líbit nebude, nemusíš tam zůstávat. Jsou to moje narozeniny.” Druhý den mi bratranec volá: „Měla jsi to hezký, jídla bylo dost….” Musela jsem se smát, jak jsme dříve soudili, zda se oslava vyvedla, když bylo všeho dost a všichni byli spokojeni. Já to vůbec nebrala v úvahu. Užívala jsem si narozeniny dle svých představ a zda se ostatní baví či nikoliv jsem nevnímala. Byli tam jen se mnou.

A tak se s vámi chci krátce podělit o oslavu mých narozenin, neboť i vy všichni, kteří toto čtete jste stále se mnou a za to vám moc děkuji.

S úctou a láskou Zdenka Blechová

Krátké video z oslavy narozenin ZDE

**************** 

předchozí poselství          zpět          následující poselství