36. týden roku 2012

Channeling – přijala Zdenka Blechová 6. 8. v 0.20 hod.

Všichni nyní pociťujete, že na vás vše tlačí a chce po vás změnu životního stylu. Neotálejte a řešte, neboť vše, co se děje, se děje jen proto, abyste pochopili, že už to nepůjde sedět s rukama v klíně a čekat, až to za mě vyřeší někdo jiný. Vesmír už bude chtít odpovědnost po každém a nebude se zaobírat tím, že tento člověk na to nemá a tento má. Každý bude muset v sobě nalézt znovu ztracenou sílu, a tím se vymanit z pohodlí toho, že to za něj někdo jiný vyřeší. Tak to bylo a nová doba bude chtít řešení po každém z vás. Každý v sobě má svoji sílu a záleží jen na každém, jak se postaví k problémům. Kdo se bude chtít vymanit z řešení tím, že uteče do nemoci, nebo se bude chtít za někoho schovat, přivodí si zbytečně další nepříjemnosti, které ho budou tlačit, aby už konečně pochopil.  Jde se do finále a záleží jen na každém z vás, jak se zhostíte své role. Dle toho budete odměněni nebo pokáráni. Nemějte tato slova za zlé, vše se děje z vůle Vesmíru k vašemu odhodlání stát se právoplatnými členy Vesmíru.

* * * *

Možná, že i vy máte okolo sebe mnoho nemocných lidí, kteří se nechtějí hýbat, a tudíž by rádi, aby to nemoc vyřešila za ně. I lidé s rakovinou jsou nyní zkoušeni, zda svůj život vzdají, anebo zda ho změní a uzdraví se. I můj strýc, který před dvěma roky se vyléčil z rakoviny, si nyní hledá nemoc. Necítí se spokojený v tom, v čem žije, ale bojí se to řešit. Když se uzdravil před třemi léty z rakoviny, měl silnou mysl a dokázal se v rodině prosadit v tom, co chtěl. Ale nyní se podvolil rodině a trápí se nespokojeností. Vidím, jak chřadne a říká: “Zítra jdu do tunelu, snad už konečně něco najdou.” On by si nyní vlastně tu nemoc přál, aby vyřešila jeho nespokojenost. Jeho radostí bylo pivo a cigarety, protože se o něj rodina bojí, zakazuje mu tuto jedinou radost. Sama popisuju ve své knize “O smrti a umírání,” jak jsem se bála o maminku, když se dusila a zakazovala jí cigarety. Dnes si kouří, kolik chce, je vitálnější, protože je svobodná v tom, co chce dělat. Když se o někoho bojíte, ubíráte mu na životní energii. V dnešní lidé, kteří nechtějí řešit, se také rádi schovávají za nemoc. Když přijde problém, který žádá od nich stanovisko, raději začnou říkat, co vše je bolí, aby nemuseli řešit. Ale dnes každý bude žádat po druhém odpovědnost, a každému se bude dařit dle jeho odpovědnosti. Takže už nemoc za nás nic nevyřeší, naopak nás oslabí. A proto řešte, dokud je čas, aby nebylo pozdě.

A netrapte se, že okolo sebe vidíte zranění, odchody, nemoci, vše je vždy v moci člověka a záleží jen na něm, pro co se rozhodne.

Vykládala jsem si karty na dvě osoby, které v současné době prodělávají rakovinu. Jedna osoba byla žena, budu ji označovat jako Ž a druhý byl muž, budu označovat jako M. Obě duše mají problém v rodině. Muž se podřizuje rodině a žena má problém v partnerství.

Otázka: Co dotyčného trápí?

M: Postavit se čelem. Onemocněl, protože se bál přijmout svoji sílu. V rodině byl princem a je třeba se vymanit z tohoto postavení, jinak k němu nikdo nemůže. Andělé mu chtějí pomoci a buď je poslechne nebo odejde
Ž:  Přejít někam jinam. Nechce se jí vrátit domů, a proto je raději v nemocnici, kde nemusí řešit

Otázka: Chce se uzdravit?
M: Chci bojovat, vzít život do svých rukou
Ž: Spoléhá na štěstí, nechce stát na vlastních nohách

Otázka:Uzdraví se?
M: Musí se naučit říci co chce, co se mu nelíbí. Vybojovat si své postavení. Dostává znovu šanci vzít život do svých rukou. Pomůže mu řídit se svými pocity, dostává návody z Vesmíru. Spoléhat na doktory vede k zániku, a ani já nemůžu už pomoci, protože před 3 roky jsem mu pomohla se dostat z rakoviny, ale on se vrátil zpět k původnímu myšlení. Nyní už je to jen na něm.
Ž: Není na to sama, je s ní boží pomoc prostřednictvím jedné osoby, která ji pomáhá a dává jí sílu. Žena se musí naučit vyvážit, rozvážit a co nemá být, dát pryč. Znovu nalézt svoji hodnotu a mít se ráda

Jak vidíte, nikdy na problém nejsme sami. Vždy jsou s námi pomocné ruce, ale ony za nás nemůžou udělat naši vnitřní práci na změně osobnosti. Ale Vesmír nás nenechává samotné v žádné složité situaci, vždy nám skrytě pomáhá. I já si pamatuji, když jsem ještě neměla sílu zvládnout mé podnikání v hostinské činnosti, přišla za mnou do poradny žena, která u mě zůstala v roli vedoucí celých 9 let. Pak mě jednou napadlo, že bych už tu hospodu zvládla sama, a ta žena najednou během 3 měsíců odešla do jiného světa. Více o tom píši v knize “Jsem zaměstnancem Vesmíru.” Nebo když jsem neměla sílu řešit svůj osudový vztah, přišel mi do života mladý chlapec, který mi pomáhal svojí přítomností. A když jsem si svůj vztah vyřešila, také odešel na druhý břeh. Nebo když jsem se bála o tatínka, bylo mi dáno, že se mnou zůstal déle než mu bylo předurčeno, aby mi pomohl – více v knize “O smrti a umírání.” Takže stačí jen vnímat pomocné ruce, ale ta síla změnit svůj osud je v nás. Jsme podpíráni a pokud padneme, je to naše rozhodnutí.

Otázka: Jak přistupovat?
M: On k nim – přísný, umí říci, co chce, každý půjde jinam. Neměl by hekat a nechtít od rodiny, aby ho obdivovala, měl by se rozvíjet.
Rodina k němu – nemá být pro ně středem pozornosti, v tom ztrácí sílu. Rodina by měla dát najevo svoje emoce a nepředstírat, přestat bojovat o lásku

Ž: Rodina by neměla ve vztahu k ženě naříkat

* * * *

zpět