Pomoc od srdce a z rozumu

Zdenka Dělání od srdce nám přináší radost, dělání z rozumu zklamání 

Věci, které děláme od srdce, děláme bez očekávání, a tudíž jsou užitku nám i ostatním. Děláme je jen proto, že to tak cítíme, a nic neočekáváme, proto můžeme dělat pro sebe, pro druhé, pro kohokoliv bez posuzování, zda mi to dotyčný vrátí, či nikoliv.

Věci, které děláme z rozumu s očekáváním, nejsou k užitku ani nám ani druhým, protože přináší zklamání. Ještě posuzujeme, co nám to přinese, zda si to dotyčný zaslouží, zda se nám to vrátí, a to většinou vede ke zbourání našich představ.

U dělání věcí od srdce nemáme žádné představy, žádné očekávání, u dělání věcí z rozumu máme představy a očekávání.

Při procházce v lese slyším různé útržky rozhovorů. Starší paní říká muži, který ji doprovází: „Celý život jsem dělala a teď mám takový důchod!” Zamýšlím se nad tím, jak žijí zvířata. Také je o ně postaráno na stará kolena? Těší se na důchod? Snaží se do poslední chvíle si obstarat obživu, a když už nemůžou odcházejí. Nespoléhají na nikoho a nikdo je živit nebude. Zahynou nemohoucností. Kdyby se ta paní starala o to, jak bude žít na stará kolena a myslela na to, že se o ni nikdo nepostará a že se musí snažit obstarat sama, možná by si našetřila na důchod a dnes byla spokojenější. Ale třeba se rozdávala pro druhé a nyní očekává od druhých, že se o ni postarají. Paradoxem je, že se rozdáváme pro děti a očekáváme pomoc od státu, úplně z jiného zdroje. Všichni směřujeme k přírodním zákonům, a tak až se naučíme přistupovat k životu jako zvířata, nebudeme se trápit skrze druhé, budeme odpovědnější k sobě a budeme vitální do posledního dechu.

((( O )))

předchozí poselství          zpět          následující poselství