26. týden 2016

vloženo 4. 7. 2016

Modlitba

Zdenka a anděl Z rozhovoru s jednou paní vyplynulo, že se modlí dle návodu nějakého člověka a jmenovala mi obsáhlou modlitbu, kterou si ani nepamatovala. Říkala, že jí čte a občas tu modlitbu i přeruší, protože u ní jí nebo pije. Ona vlastně jen odříkává poučku, a to rozumově a ne od srdce. Ona chce pomoci rozumově, ale necítí. A když necítí, tak ani vlastně neví, co chce. Každý člověk je jedinečná osobnost a každá osobnost v každé době řeší něco jiného a potřebuje pomoci s něčím jiným, a proto by se člověk měl vždy naučit cítit, co ho právě tíží a s čím potřebuje pomoci.

* * *

Nejdříve jsem prosila o klid a mír v duši, nic vím jsem nepotřebovala. Bylo to v době, kdy jsem vstoupila na duchovní cestu a byla jsem vnitřně hodně rozervaná a potřebovala jsem se uzdravit a nabrat síly. Většinou prosba o klid a mír v duši je počáteční fází vstupu člověka na cestu k sobě. Vesmíru jsem slíbila, že budu jeho věrnou žákyní a dcerou. Tímto slibem jsem se zavázala k učení.

* * *

Růže Když jsem došla k harmonii, potřebovala jsem si začít věřit, a proto jsem prosila Vesmír o správné duchovní vedení správnou duchovní cestou. Nebyla jsem si občas jistá svými postoji a tím co dělám. Po této prosbě jsem vždy věděla, že to, co dělám, dělám správně, protože mé kroky vede Vesmír. Naučila jsem se věřit sama sobě.

* * *

Když jsem začala věřit sama sobě, občas se mě dotýkaly názory a pocity druhých. Někdy mě to zneklidňovalo a i ubližovalo. Začala jsem tedy prosit o ochranu. A začala jsem po této prosbě cítit, jak jsem v bezpečí a že se mi nic nemůže stát a nic mě nemůže ohrozit ani zranit.

* * *

Pak přišla další fáze, kdy jsem musela jednat a řešit určité problémy, kterých jsem se bála. Začala jsem tedy prosit o odvahu a pomoc při řešení těchto situací. A opět mi bylo pomoženo a já získala sílu a odvahu, přestala jsem se bát životních zkoušek a začala mít větší a větší sebedůvěru v sebe a ve Vesmír. Začala jsem chápat, že jsme součástí Vesmíru a Vesmír je i v nás.

* * *

Zvěrokruh A pak přišlo období, kdy má láska k Vesmíru byla tak velká, že jsem začala říkat: Odevzdávám se do tvé vůle. Prostě jsem se odevzdala a nechala se řídit Vesmírem. Přestala jsem rozhodovat o svém životě a vše co přicházelo, jsem přijímala s pokorou, tudíž i různé výzvy. Pokud jsem zvládla udělat další krok sama k sobě a různé zkoušky, dostala jsem z Vesmíru prostřednictvím různých osob růže. Růže vždy přišly jako odměna a potvrzení, že jsem obstála. Začala jsem žít pro Vesmír, neboť tolik lásky, trpělivého vedení a stále více vnitřní svobody a radosti, kterou začala má duše prožívat, mi nikdo na této planetě nemůže dát.

Ukázka z knihy Rok 2012 aneb co nás čeká

****************

předchozí poselství          zpět          následující poselství