25. týden 2016

přidáno 4. 7. 2016

Zázraky se stávají

Kote-1 23. 6. jsem měla svátek, děkuji všem, kteří si na mě vzpomněli. Svátek jsem slavila tím, že jsem objížděla obchodní domy a vybírala terasové dlaždice. I když bylo horko, moc jsem si celé dopoledne užila. Nechala jsem si totiž tento den pro sebe, a tudíž ten čas byl jen můj. Je úžasné, když můžete mít svůj čas a nemusíte nikam spěchat. Jen si plně užívat toho, co chcete. Zde chci pobýt déle, tak si to dovolím, tady se chci zastavit, tak se tam zastavím, prostě čas je tu jen pro vás. A když jsem náhodou v potravinách špatně označila banány a omylem naťukala vyšší částku, prodavačka mě u poklady mile upozornila. Bylo to moc příjemné. Odpoledne jsem si užívala v rodinném kruhu. 

Princezna-srdicko Nedávno jsem vám děkovala za podporu při odchodu mé bílé kočičky Princezny. Odešla během čtyř dnů a má hrobeček pod mým balkónem. Umřela před Itálií. Jak říkám, Itálie nás vždy mění a mění nejen skupinu, ale i mě, a tak i já se cítím opět jiná, ještě více klidná a radostná. Jedna paní mi napsala: "A užijte si svatojánskou noc." Do této doby jsem si neuvědomila, že mám svátek právě na svatojánskou noc. A o té se nám vždy dějí zvláštní věci. I v pohádkách bývá mystickou. 

Přijde mi email: Posíláme vám propisovačky. Na můj svátek ke mě míří 3000 ks propisovaček s egyptskými postavami. Jako by 3000 egyptských bojovníků, uvědomuji si tu sílu. Nehledě k tomu, egyptské lázně už jsou skoro dokončené a chtěla bych je v srpnu kolaudovat. Asi ne náhodou v srpnu, osmý měsíc je měsícem karmy. 

Kote-2 Odpoledne jdu na nádvoří čajovny a vidím tam malé černobílé kotě, přišlo ke mě a já si s ním povídám: "No, odkud jsi přišla, pověz!" A koťátko si se mnou povídalo, otevíralo pusinku a vydávalo tiché zvuky. Pak si vlezlo pod mé auto. Za chvíli na mě volá partner: "Máš ji v pracovně." Říkám si, to snad není možné. Vždyť musela projít přízemím, celým patrem a moje pracovna je až na konci chodby. Prostě si tu počínala jako doma. Pak zase vyšla ven a čekala pod autem. Když jsem na ni zavolala, přiběhla ke mě a já ji nesla ukázat mami. Kočička si hned vlezla k ní do postele, uvelebila se jí na klíně a zůstala tam do rána. Dnes ráno, jsem jí dala krmení, ukázala jí, kde je záchod a ona si vyšla ven na dvorek. Mami dostala strach: "Co když se nevrátí? Už jsem si na ni zvykla." Už nechci nikoho svazovat, už nechci mít strach o koťátko. Prostě přišlo, protože mělo přijít a něco nám předat a buď se vrátí nebo nevrátí. Každopádně, protože je to holčička, dostala jméno "Lízinka." Ale určitě tu nebyla naposled a určitě se u nás vyzná. Přes naše nádvoří prochází mnoho koček od sousedů, ale každá je bojácná a spíše uteče. O to více si začnete všímat toho, že některá se nebojí a Kote-3 naváže s vámi kontakt. Má to v popisu práce, ví, kam je vyslaná, jak popisuji i ve své knize "Kočka." Je černobílá, symbolicky už nerozlišuji, co je černé a co bílé i v životě. Ale i kdyby přišla jen na můj svátek, byl to krásný dárek z Vesmíru, obohatila naši společnost. Dalším krásným dárkem bylo, když jsem si v poště vyzvedla obrázek s krásným pugetem růží přesně ve 23.23 hod. Mé číslo životní je 5 a symbolicky 5:5 = 10. Dvě cílevědomosti dávají dohromady sílu. Cítím díky své cílevědomosti opět jistější krok ve všech situacích a navíc radost, že už zase rozumím něčemu více než dosud. A to jsou ty pravé hodnoty života.

****************

předchozí poselství          zpět          následující poselství