Ukázka z nové knihy BEZ POUT

První část ukázky z připravované knihy "Bez pout" naleznete ZDE

Druhá část ukázky z připravované knihy "Bez pout" naleznete ZDE

Třetí část ukázky z připravované knihy "Bez pout" naleznete ZDE

Ukázka č. 4

Vanoce-babi Slavíme Vánoce roku 2017 a následně Silvestr 2018. Jsou to naše nejhezčí svátky, které jsme v životě prožili. Cítím to tak já, sestra, maminka, Vláďa i Pepík. Vše probíhá v klidu a lásce. Už jsme se to konečně naučili. Všichni totiž cítíme, že jsou to naše poslední společné svátky, a tak si je užíváme naplno. Proč si nedokážeme užívat vše naplno v životě, jako by to bylo naposled? Třeba bychom pochopili hodnotu přítomného okamžiku. Po Vánocích vidím, že se maminka občas dusí, že je pro ni obtížné něco udělat, přesto se snaží nám dělat radost. A tak nám udělá karbanátky, které máme rádi, a protože nemůže dýchat, pobývá opět v průvanu. 

Už ji nepřesvědčuji, že jí to škodí, už ji nepoučuji. Vím, že je to zbytečné, a také chápu i její zdravotní problémy. Co má dělat, když nemůže popadnout dech, a přesto nám chce uvařit. Dělá to ráda, a já jí nechci brát její radost.

* * * *

Jsem vděčná sestře, že s námi už půl roku bydlí, je pro mě stále více obtížné se dívat na maminku, jak mi odchází před očima a trpí. Možná jsem necitelná k ní proto, že se zlobím na to, že se naše cesty rozejdou a bojuji sama se sebou s tím, že se musíme rozejít. Rozum ví, že musí pustit, ale srdce se brání. Čím více je srdeční čakra propletená s druhým, tím více bolí rozplétání provázků. Čím déle jsme spolu pobývali, ať už v tomto životě nebo v minulých životech, tím těžší je rozchod duší, pokud si byly blízké.

* * * *

Poslední dobou už maminku nic nebavilo, i televize, která u nás běžela ve dne v noci, byla častěji vypnutá. Bylo vidět, že už potřebuje klid. Říkala: „A k narozeninám mi nic nekupujte.” Dělala jsem si výčitky, že ji neumyji a nenamasíruji, protože mi stále nezbýval čas, a tak to za mně udělala sestra. Vím, že to byly jen mé výmluvy, bylo pro mě čím dál obtížnější se jí dotýkat. Ne proto, že bych jí nechtěla posloužit, ale proto, že mě bolelo její pomalé vytrácení se z mého života. Stokrát si budete říkat, že se s tím musí člověk smířit, ale než se s tím smíří, musí si přiznat i svoji bolest v duši. Nic nelze obelhat. Pokud chci obelhat své pocity, o to častěji se mi budou vracet. Je daleko lepší si je přiznat, aby mohly v klidu odeznít.

5. ukázku z knihy naleznete ZDE

****************  

předchozí poselství          zpět          následující poselství