Reakce na poselství Mizí čas

Krásné ráno paní Blechová a ještě krásnější poděkování za mail. Říkám si, že to snad ani není možné – zrovna jsem myslela na to, co popisujete v mailu. Musím teď k lékaři, a tak musím myslet na to, co mu řeknu, když si nic nepamatuju. Musím si to psát a jsem z toho již nešťastná – jdu si ještě přečíst maily a vidím ten Váš. Nějak se mi zdá, že se k sobě z nějakého důvodu přibližujeme. Protože nic není náhoda, a tak vím, že ten důvod je, ale nevím jaký.

*****

Vřelé díky za dnešní mail. Moc mi pomohl. Přiznávám, že už jsem o sobě pochybovala a dokonce vyhledala lékaře a psychologa a podrobila se testu paměti. Samozřejmě s negativním výsledkem.
Moje maminka, které bude v říjnu 85 let, si pamatuje vše. Ať z minulých dní, nebo z dovolené před dvaceti lety. Já když přijedu po roce do lázní, musím si znovu zažít řád, protože si ho od minulého roku nepamatuji přesně.
Je pravda, že občas mívám problém v práci. Když musím použít pracovní postup z minula, který se už delší dobu nepoužívá, trochu bruslím, ale nakonec se zadaří. Vždy jsem se snažila věc zlehčit, že si pamatuji jen podstatné věci, a to ostatní vypouštím, ale přiznám se, že uvnitř mi moc dobře nebylo. Nepamatuji si moc z dětství, z dětství mých dětí, ani z partnerských vztahů. Myslela jsem si, že moje laskavá paměť ty prožitky raději smazala, protože někdy nebyly moc dobré. Teprve teď jsem pochopila, že to není na škodu, ale spíš naopak.
Znovu a znovu chci poděkovat, za vše, co pro nás tápající a hledající děláte. Z vašich knih a poselství čerpám odvahu i rady, objevuji v nich vysvětlení a odpovědi na spoustu otázek, které mě pronásledují při uvědomování si sama sebe.
Přeji Vám a vlastně nám všem, ať se Vám daří a ať se Vám vrchovatou měrou vrací láska a radost, kterou dáváte všem okolo.

****

To samé se děje mně. Někdo se mě zeptá, co jsem dělala včera, a já nevím a ani mi to nepřipadá důležité. Jsem ráda, že jsem v pořádku, myslela jsem, že je to následkem antidepresiv, které jsem chvíli brala v době, kdy jsem přišla o super práci, odešel (zřejmě osudový) partner a zemřel mi otec.
Bratři, jelikož jsem si stále nenašla práci, se mi snaží naznačit, že jsem bláznivá a neschopná.

****

Ahoj Zdeni, Tvůj mail mě velmi potěšil. Taky jsem řešila, že si z minulosti hrozně málo pamatuji, a že zapomínám. Když se bavím se členy naší rodiny a oni začnou vzpomínat, tak mám divný pocit, že spoustu věcí si nedovedu vybavit. Samozřejmě, že si určité okamžiky pamatuji, ale z rodiny asi nejmíň. Jsem ráda, že už vím, proč tomu tak je.

***

Paní Zdeničko, je to zvláštní čas, také mě zlobí paměť, nedokážu se soustředit, jsem unavená – spala jsem 11 hodin v kuse, nechápala jsem!! Ale měla jsem pak ze sebe úplně jiný pocit, něco se změnilo!! Pracovní i kamarádské vztahy se změnily, jen se míjíme, nemáme si co říct. Více si rozumím s dcerami od kamarádek, které mají kolem dvaceti let. Ty náhodou potkávám a jsme navzájem překvapeny a obohaceny! Jsou to zvláštní zážitky. Děkuji a přeji Vám hodně úspěchů a spokojenosti.

****

Paní Zdenko, moc Vám děkuji za poselství, pomáhá mi to vyznat se ve svých zmatcích životních, věřím vám i sobě, že vše bude dobré. Ať jsou všichni lidé na světě šťastní.

** ** ** ** **

zpět