Jak porozumět sobě - stránka 1

Milá paní Zdenka,

chcela by som Vám poďakovať za úžasnú knihu - Ako porozumieť sebe a svojmu dieťaťu. Už som ju prečítala asi 3× – keďže za chvíľočku čakáme prírastok, ale stále v nej nájdem niečo, čo obohatí moje poznanie a potvrdí moje myšlienky.

Veľmi ma zaujalo automatické  písmo oznámené z Vesmíru. Strašne by som si priala nájsť odpovede na niektoré otázky z môjho života. Musíme sa stretnúť osobne, keďže som z východného Slovenska, alebo sa to dá zrealizovať aj inak. Vopred ďakujem za Vašu odpoveď.

Ešte raz, ďakujem za krásnu knihu.

S pozdravom

* * * * * 

Dobrý den,

před půl rokem měla moje desetiletá dcera problémy ve škole. Usilovně jsem hledala pomoc. A tak mi Vyšší moc seslala do rukou Vaše knížky. Nejprve citát: „Bože můj, dej mi radostnou pokorou přijmout vše to, co nemohu změnit a odvahu změnit vše to, co mohu, a moudrost rozpoznat rozdíl.“ Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, o co tu jde. Díky Vaší knize Je lépe porozumět sobě a dětem… a Osudový partner se mi podařilo postoupit po spirále o jedno patro výš. Objevila jsem cestu, viděla jsem pomoc a našla v sobě odvahu podívat se na sebe zpátky a odhalit místo, kde se stala chyba. Celé léto jsem měla na její nápravu. Myslím, že jsem na dobré cestě… ale proto, abych se chválila, proto Vám nepíši. Dnes jsem navštívila Vaše stránky a přečetla jsem si pár odstavců o Vaší osobě, životě, dětství… Zaujalo mě Vaše odhodlání, píle, cílevědomost, pracovitost… ale i to, s jakými obtížemi jste se musela vypořádávat a že podnikáte, protože je to pro Vás prostě zdroj příjmu. Píšete, že nemáte sekretářku, přivedlo mě to na myšlenku, nabídnout Vám nezištně spolupráci. Hezký den Vám přeje Podpis

* * * * *

Hezký den,

mám zájem dostávat poselství z vesmíru.

Dostala jsem Vaši knížku „Jak porozumět sobě a dětem“ od mamky těsně před porodem, ale i tak jsem ji stihla přečíst. Dlouho mne žádná knížka takhle nezaujala. Myslela jsem, že to přečíst nestihnu, ale nakonec jsem ji měla za dva dny přelouskanou.

Teď po porodu jsem dostala „Rodiče a děti“, myslela jsem si, že teď v kolotoči dosud nepoznaných radostí a starostí na ni nebudu mít čas, ale je tak krásně a poutavě psaná, že při každém kojení si ji po kouskách čtu…

Obdivuju Vás, jste dobrá, co všechno jste dokázala a jak jste na sobě zapracovala a dokázala se změnit.

S přáním mnoha dalších úspěchů Podpis

* * * * *

Děkuji mnohokrát :-).

Jestli mohu, pak v první řadě krásné pozdravení a v druhé řadě opět dojmy z Vašich knih.

Dočetla jsem knihu - nádhernou knihu - JAK POROZUMĚT SOBĚ A DĚTEM -II. upravené vydání. Teda paní Zdenko, já nechápu, jakoby jste psala o mně, tolik podobných, snad i skoro stejných zážitků, pocitů… Co jsem musela rozdýchat opravdu kus večera, protože knihy čtu, když Honzík spí, tak to byla poslední pasáž té knihy – vstupy. Normálně nechápu, jakoby to bylo o mně. Jako bych snad některými vstupy procházela zcela i já. Nechtěná, na truc, snad takhle bych měla být přivolána na svět, tatínek měl prý jinou ženu a mamka byla po jejich rozchodu jako na truc, kdo ví, takhle jsem to slyšela, také jsem slyšela, že maminka nic nedělala a táta byl aktivnější, nevím, nevybavuji si. Do roka byli od sebe a myslím, že snad spolu ani nebyli. Nevadí. Vše jak má být. Tatínek druhý přišel do mého života kolem 4 let, ale od první chvíle jsem ho nepřijala, hodně práce mě ještě čeká, vím. Staral se o mě dobře, myslím, že mě má i hodně rád, já jeho také, ale osobně za chvílí už bych ve společnosti s ním nejraději utekla. Ale to jsem se rozepsala.

Prostě jsem zůstala tak v jiném naladění, jako bych něco vstřebávala a ráda bych tuto knihu věnovala své mamce. Takže jistě Vás budu kontaktovat k jejímu zakoupení a už mám u Vás vyhlídnuté asi 2 knihy a 2 CD, prostě přiznám, že Vaše knihy budu mít v knihovně na očích a vepředu - jaksi po ruce :-).

Stejně tak s knihou TAJEMSTVÍ ŽIVOTA ANEB ODTAJNĚNÁ SDĚLENÍ, kterou jsem začala číst včera, již dlouhou dobu jsem si všímala, že mi zabírá vše víc jen jedno oko - na mé pravé straně, jakoby vidí dřív a ze svého úhlu a to druhé očko jakoby bylo jen takovým stínem prvního oka. Asi to lépe nevysvětlím, ale vidím dobře, brýle nemám, je to jakýsi úhle pohledu, kterým snímám okolí, více pravým okem. No a po čtení Vaší knihy, která je psaná bíle na černý papír - mimochodem úžasný nápad a setkala jsem se s ním poprvé, se mi zdá, že se mi prostě zapojilo to levé oko víc, jakoby říkalo tomu pravému, tak a teď to vyrovnáme a mám prostě jiný pohled. Za tuto knihu také moc děkuji.

Děkuji za vše, jsem moc ráda, že mám možnost mít v rukou takové dary, které působí na „vše a všechno“

S pozdravem a přáním všeho jak má být a díky i za připomenutí mého štěstíčka, Honzíka.

První synové mi docela utekli mezi prsty, právě pro práci, pro možná mladickost, pro niterní samotu, pro to, aby člověk více pochopil. Je jim 15 a 13, ale měla bych napsat skoro 16 a skoro 14 :-), hodně si na tom zakládají, že budou skoro dospělí, no byli jsme také takoví :-).

P.S. Paní Zdenko Blechová - Chtěla jsem být prodavačkou látek jako teda, anebo učitelkou ve školce - a už mám 3 děti :-), často jsem bývala sama, ale věděla, že něco je, jako malinkatá jsem se modlívala, hledala přirození, které mi tento život nedali, pomáhala, zachraňovala a sama se cítila využívaná, jakýsi můj úděl... Zmatky v životě, jiná než ostatní, samotářská, stále hledající, no psala bych moc a moc dlouho, panenky jsou panenky :-).

Děkuji a mockrát za tyto prožitky a vzpomínky, které mi Vaše knihy umožňují.

S pozdravem a úctou Podpis

* * * * *

Dobrý den, s vaším poselstvím jsem se seznámila, když jsem objevila vaše karty Minulých životů. Bylo to krátce potom, co jsem přečetla knihu Sedm životů, jež mě hodně zaujala. Víte, věřím na inkarnace a sílu vesmíru. Díky kartám jsem otevřela vaše stránky a na Vánoce si koupila knihu Minulé životy. Je nádherná a spoustu věcí, které dělám a které jsem cítila, že musím udělat, jsou správné. Kniha mně moc dala a hodně jsem přemýšlela a snad i něco pochopila pro svůj růst. Moc za ni děkuji. Víte, poslední dobu jsem cítila potřebu starat se o sebe a svoji postiženou dceru a ostatní nechat jít svoji vlastní cestou včetně mých rodičů, každý je přece zodpovědný sám za sebe a nejsem jejich majetek ani služka. To víte, moc se to nelíbí, ale je čas to udělat, a to v případě i našeho kamaráda. Najednou na mě nemá čas a nemáme si co říct, cítila jsem, že opravdu se musím starat o sebe a i on musí převzít zodpovědnost sám za sebe. Ta vaše kniha mně moc věcí vysvětlila. Máte na svých stránkách, že je možné zasílat poselství a program čajovny, měla bych o to zájem. Cítila jsem potřebu vám tyto řádky napsat a říci prostě „Děkuji.“ Jen vašim kartám Sebepoznání moc nerozumím, ale i tohle časem pochopím, když s nimi budu pracovat. Takže ještě jednou Děkuji a zdraví Podpis

zpět
Sdílet |