JÁ + TY = OSUDOVÝ nebo DUCHOVNÍ PARTNER. SEX, PENÍZE.

Tato kniha vychází jako jedna ze tří knih JÁ + TY, které nám osvětlí naše partnerské vztahy.

Tyto knihy vznikly v návaznosti na mé čtyři přecházející knihy:

Partnerské vztahy aneb co očekává žena od muže a muž od ženy

Partnerské vztahy v dnešní době

Osudový partner

Duchovní partner

JÁ + TY

Osudový nebo duchovní partner. Sex, Peníze. Může se stát osudový partner duchovním partnerem? To je otázka, kterou častou slyším. Tato kniha ukazuje rozdíl mezi duchovním a osudovým partnerem. Dozvíte se, že sexualita je vlastně potřeba se zalíbit druhému, abych se s ním mohla učit. Sex a peníze hrají velkou roli v našem životě. Ani si neuvědomujeme, že se přes tyto dvě složky ztrácíme ve vztahu, protože si nechráníme své srdce. Díky této knize pochopíte nejen svoji hodnotu, ale i svoji sexualitu.

** ** 

O našem zatracení v minulosti si budete moci přečíst v knize JÁ + TY = Ztráta, jak se znovu spojit? Kde jste ztratili své srdce, a jak ho znovu najít, abyste splynuli s tím druhým? Pochopíte svoji minulost v partnerských vztazích a budete se moci lépe orientovat ve vztazích. Kniha obsahuje i příběhy ze života, na kterých se nejlépe naučíme.

** **

Další kniha nese název JÁ + TY = Kdy už přijde partner? Porozumění a sex. Prostřednictvím příběhů ze života se budete moci poučit a pochopit vztah jinak, než chápete. Nejlépe se naučíme praxí, a tak můžete tyto návody zkoušet i v partnerských vztazích. Mnoho žen mi řeklo, že zkusilo teorie z mých předchozích knih ve vztahu, a že se děly zázraky. Stačí tedy zkusit zaujmout jiný postoj, než ten který stále praktikuji, a vše může být jiné.

Úryvky z knihy

Paní mi říká: „On je sexuální maniak, mohl by se milovat 5× denně. Já to mít nemusím, ale pro klid to udělám. A tuhle mě naštval. Šla jsem domů, on stál na balkóně, vyndal si ho a říkal, co kdybych tě počůral. Tak se mi zprotivil, že nemá žádnou úctu k sobě.“ Ale ve skutečnosti jí partner ukazoval, jakou úctu má k ní, když ona se s ním pomiluje, i když nechce, že si jí neváží a paní se ve skutečnosti zlobila sama na sebe, co si nechá líbit. Vždy to, co nás naštve, je naše zloba na sebe. Je třeba se pozastavit a ptát se sebe, co mě naštvalo. Vždycky, když nám na druhém něco vadí, je to proto, že už spojujeme svůj život s jeho do budoucnosti. Proto ho zachraňujeme, dáváme mu rady, snažíme se mu pomoci. Je zapotřebí si uvědomit, že jsme dva a nechtít být jeden. To přestane fungovat. Ten druhý není mou součástí a já se nemůžu stát jeho součástí, přestali bychom existovat. Dokud vnímáme pocity a nálady druhého a dle toho se tvoří naše nálady a pocity, stále se snažíme splynout s tím druhým.

Ve vztahu bychom už neměli hovořit: „my,“ ale měli bychom říkat „já.“ Už nemůžeme vše spojovat s druhým, ale musíme mít jasno, v tom, co já.

** ** **

Když ke mně přišel duchovní partner, všechno, co jsem mu dala, bral automaticky, a protože mi to začalo vadit, musela jsem mu to říct. On přece nebude říkat, že mi to zaplatí, když mu něco dávám. On neví, zda to chci zaplatit nebo mu to dávám jen tak, že chci. V tom musím nastolit pořádek já. Vždy je to ten, kdo je majitel, nebo kdo dává. Ten druhý může říci, že to nechce, nebo že si to zaplatí či zvolit jiný postoj. Každý musí hájit své území. Záleží, na území koho se nacházím, zda na svém či na cizím. Když dotyčný, kterému patří území, nebude nic chtít a pak bude mít dluhy, jeho problém, mě se to netýká, on je zodpovědný za své území. Měl mi říci, že po mě chce platit nájem. Vždy řeším jen své finance a finance druhého se mě netýkají. Tím se stávám velkou holkou a už nepotřebuji velkého kluka.

** ** **

Jak říká moje maminka: „On by s ní chtěl být, ale kdyby byl problém, nedal by jí ani korunu. Proč jí nepomůže, když vidí, že je na tom tak zle? Proč jí nedá nějaké peníze? To já bych s ním nebyla. Jak jí může mít rád, když jí nepomůže?“ Stále více si prostřednictvím slov maminky uvědomuji, jak jsme žili a co bylo očekáváno. Lásku jsme si kupovali. A kdo na to měl, tak si nás koupil, kdo na to neměl, neměl lásku. Ale dnešní láska je o srdci a tam ji může mít každý, už se láska nekupuje, ona jen je.

** ** **

Kolikrát v životě nás potěší žena?
3×: když ji hledáme, když ji získáme…,
a když se jí zbavíme.

Přišel za mnou do poradny známý celý zkroušený z toho, že se rozchází se svojí přítelkyní. Podala jsem mu svoji knihu „Partnerské vztahy“ a poradila mu: „Zeptej se, co ti ta kniha má říci. Otevři ji, a kam se podíváš, začni číst. Otevřel a čte: „Přes peníze se dostáváme k citům.“ Ptá se: „To znamená k citům druhého?“ Byla jsem překvapená stejně jako on, protože vidím ten rozdíl v myšlení nás obou. Mě by ani nenapadlo se přes peníze dožadovat lásky druhého, a proto odpovídám: „Ne, přes peníze se máš dostat k vlastním citům, mít se rád. Když se nemáš rád, chceš si kupovat toho druhého a získat od něho lásku, ale to už nebude fungovat. Protože se máš naučit mít rád sebe. Když máš peníze, můžeš si dopřát uspokojení svých potřeb a nemusíš strádat. Vesmír už nechce, abys strádal, ale aby sis mohl vše dopřát a byl spokojený. Když dotuješ druhého, chceš od něho vděk, uznání a lásku, a když se ti to nevrací, prožíváš utrpení. Když se máš rád, dáš druhému jen tolik, kolik cítíš od srdce, že chceš dát, a nevadí ti, že se ti to nevrátí. Ty to totiž už ani neočekáváš. Když dáváš a čekáš, že ti za peníze ten druhý dá city a pak tomu tak není, trpíš, protože ještě dáváš z rozumu.“

Paní, která s lidmi sepisuje smlouvy na bydlení, mi vypráví: „Vždy přemlouvám i toho druhého, aby se napsal jako majitel bytu. Ale většinou ženy oponují: Ne, my jsme se domluvili s přítelem, že byt bude napsaný jen na něho. Jsou to silná gesta a časem se hádají o to, kdo zaplatí kolek za 500,– Kč.“ Nepochopíme, i kdyby nám všichni radili, musíme si na to přijít zkušeností, za kterou zaplatíme, a skrze ni se můžeme naučit lépe přemýšlet o penězích.

** ** **

Říká mi přítel: „Ona je na tom tak špatně finančně, že nemá ani na rozvod.“ „Nevěř jí, nechce se rozvádět. Kdyby se opravdu chtěla rozvést, tak tu tisícovku našetří nebo někde sežene.“ Tato žena byla ještě slabá na to, aby zažádala o rozvod a chtěla jen politovat. Když něco chceme, dokážeme to.

** ** **

Také znám tuto situaci ze svého života. Dokonce si pamatuji, jak jsem přijela z nemocnice a měla zakázaný sex alespoň na měsíc a partner žadonil, alespoň na kousíček a já svolila, abych mu vyhověla. On však do mě zajel celý a já byla naštvaná, že na mě nebere ohled. Ale pravda byla taková, že jsem nebrala ohled sama na sebe. A když chtěl sex víckrát, a já už nechtěla, přesto jsem mu vyhověla, tím si mě časem přestal vážit. Nebyla jsem zase u svých pocitů, ale u jeho.

***

Moje kamarádka prochází stejným učením, a pokud by mu teď vyhověla a příště by mu nechtěla vyhovět, už by se to neobešlo bez výčitek a časem nakonec třeba i hrubým násilím. Je to vždy naše učení, nakolik si vážíme sami sebe a nakolik se dáme tomu druhému. Pokud se mu dáme kdykoliv on potřebuje, on si nás pak bere stále více a kdykoliv a my už pak nemáme sílu se dát dohromady. On si nás rozebírá a my se necháme. A to se týká jak duše, tak i těla. Pokud vyhovíme jednou ve prospěch toho druhého, ani si nevšimneme, že to děláme stále více. Pokud zůstaneme u svých pocitů, stále si hlídáme hranice a ten druhý si nás nemůže vzít do vlastnictví. A je jedno, zda vyhovíme v sexu, penězích, práci či v čemkoliv jiném, vše se vyvíjí stejně. Je to vždy jen o nás, o našich hranicích a o tom, co si necháme líbit.

***

Pamatuji si, když jsem viděla svého partnera po ránu, že je vzrušený, měla jsem smíšené pocity, asi bych mu měla dát, když má chuť. A když se mi nechtělo, nesla jsem si v sobě pocit viny. To vše jsme se naučili od mužů, kteří nám tvrdili, že sex potřebují, a když ho nemají, bolí je to. Žena se cítila být poslušná muži v této oblasti, a pokud by nebyla, očekávala výtky, špatnou náladu toho druhého, že si najde někoho jiného a stále se tedy snažila partnerovi v této oblasti vycházet vstříc.

Dnešní děvčata už chápou sex jinak. Když mám chuť, dopřeji si ho, ale už v žádném případě ho nebudu praktikovat pro druhého. Dochází i v této oblasti k rovnocennosti a někdy dokonce k převaze žen v chuti k sexu než mužů. Muže nejvíce bavilo dobývat ženu a nyní, když se role obrátily, začíná jejich síla ustupovat do pozadí, a tím i síla sexuální.

** ** **

„Včera se o mě dvě ženy praly!“ „To není možné.
„Ale ano! Jedna křičela: „Jen si ho seber a táhni!“,
a ta druhá: „A co bych s ním asi tak dělala!“

Paní má problém v sexu. „Partnerovi říkám, že to nechci.“ Ale když partnerovi říkáte, že to nechcete, nerozumí tomu a snaží se udělat vše proto, abyste chtěla. A když se mu nedaří, může být naštvaný. Vždyť se tolik snaží, aby se vám chtělo, a vy stále nechcete. Co kdybyste mu řekla: „Už mě nevzrušuješ, už mě to nebaví s tebou, už nechci.“ Tomu by porozuměl. Jiná žena mi na stejný problém říká: „Já mu říkám, že nemám potřebu.“ Ale zase nemluví k věci a manžel se bude snažit, aby tu potřebu měla. Bojíme se říci na rovinu, že se s ním už milovat nechceme, protože nám to nic neříká, protože zase neuneseme, kdyby šel za jinou.

Žena si musí ujasnit, co je pro ni důležitější. Zda chci vlastnit manžela prostřednictvím svého těla a pak z toho onemocnět, protože dělám něco, co moje duše nechce, nebo nevlastnit manžela, dát mu svobodu a volbu jít i za jinou, ale být zdravá, protože nedávám tělo na počkání. Dělám něco pro sebe a moje duše se cítí dobře, protože ji mám ráda a nezneužívám ji ve prospěch druhého. Je to těžká volba, ale když si člověk ujasní svoji hodnotu, jde to.

** ** **

V dávných dobách mohla být věštkyní jen patnáctiletá žena, která ještě neměla sex s mužem. Mohla vidět věci prostřednictvím Boha a ne muže. Jakmile se žena s mužem vyspala, začala více vnímat jeho, a tudíž ztratila napojení na svoji intuici. Věštkyní mohla být i padesátiletá žena, která už neprovozovala sex s mužem, a tudíž se mohla vrátit ke svému napojení na Boha. To znamená, že každá žena může být věštkyní, když se neztratí v muži. Každá má napojení a spojení s Bohem, stačí se jen nevzhlédnout v muži.

Pokud si člověk myslí, že přes sexuální spojení s druhým může dojít k Bohu, zbytečně se snaží, protože se pohybuje ve stejném víru a jen se přes různé druhy sexuality jí zbavuje. Zkouší cesty a stále více zjišťuje, že jsou o ničem, že nevedou k srdci, ale ze srdce ven k druhému, a tudíž nemůže dojít ke spojení s Bohem.

** ** **

Polibek motivuje partnery k sexualitě. Mnoho lidí se vyjádří: „On po mě chce sex, ale mě to bez líbání nejde. Já se k tomu potřebuji líbat, ale on ne.“ Muž usiluje o ženu a ladí ji i líbáním. Líbáním se uvolňují v našem mozku látky, které nás vedou ke spojení s druhým. Už jsme se spojili před ústa, a to nás láká ke spojení našich orgánů. Vše je jen energie, a pokud budete na někoho vyzařovat pohled, už tímto aktivujete činnost vašeho mozku k tomu, aby mohlo dojít ke spojení dvou těl. Nejdříve to jsou letmé dotyky, přes které si už předáváme vzájemně své energie, pak je to polibek, který nás aktivuje k sexu a pak samotné spojení těl. Dokud se člověk nespojí se svojí duší, stále má potřebu se s někým spojit fyzicky. Jakmile se duševně spojí se svojí duší, přestane mít touhu se spojit s někým jiným fyzicky. Tam umírá sexualita, protože ji člověk žije již se svojí duší, už se spojil trvale, a to mu zaručuje neustálé opojení mysli. Už to není přechodný stav, který vzniká při sexu, ale mysl je opojena stále, a proto nemá potřebu sexu.

***

Channelingové sdělení z Vesmíru z roku 2006 říká toto:

U nás už probíhá sex na bázi mysli, a to je teprve krásné, když se spojí mysl dvou lidí. Jsou spolu šťastni a nepotřebují fyzický kontakt.

Přes sexualitu chceme splynout s tím druhým a dosáhnout souznění, ale nikdy se nám to nepovede. Naopak sexualita nám způsobuje zranění. Buď chci já sex a ten druhý nechce, nebo obráceně. Nebo mě partner uspokojí a sám sebe ne, nebo uspokojí sebe a ne mě. Nebo to není dle mých představ a stále hledám něco lepšího, nebo to je dle mých představ a snažím se o to nepřijít, a tudíž se začnu o druhého bát.

***

Ale jediný prostředek, přes který jsme schopni se učit, je sexualita. Tahá z nás naše vlastní stíny, takže nevěřte, že přes sex dosáhnete osvícení. Osvícení dosáhnete přes pochopení sebe. Všechny minulé životy jsem padala na dno přes děti, proto v tomto životě jsem po dětech netoužila. Ani jsem se nechtěla vdát z důvodu, že musím být tomu druhému kdykoliv po vůli. Silně prožité zkušenosti z minulých životů mě upozorňovaly na rizika vztahu s druhým. Pokud se zamilujeme, s tím druhým chceme mít dítě, a pak nechceme toho druhého opustit kvůli dítěti, živoříme, protože si myslíme, že jinou možnost nemáme. Zaprodali jsme se muži a pak dítěti. Čím více těchto zkušeností prožijete, tím více cítíte, že už se nechcete nikomu zaprodávat, a tam se může měnit váš život. Víte, že sexualita má tento cíl, a protože jste už tuto životní školu pochopili, nemáte zájem ji opakovat znovu. Už víte, že se to opakuje stále dokola, už jste si naplnili své nitro zkušenostmi, a protože znáte a víte, dostudovali jste, a tudíž jste o sexualitu ztratili zájem. Už nechcete znovu padat na dno a víte, že přes sexualitu to tak vždy dopadne. Začíná vám docházet, že pokud své srdce někomu obětujete, vždy dochází k opakování učení, dokud vám nedojde, že si máte srdce chránit, abyste mohli být chráněni Vesmírem. Protože když věřím sobě, věřím ve Vesmír a Vesmír mi může být nápomocný. Pokud si srdce nechráním a někomu ho dám, očekávám od něho ochranu, přestávám věřit všemu okolo, i sobě a začínám věřit jen tomu, komu jsem dala své srdce, a tam vždy musím padnout na dno.

** ** **

Lidé se díky sexu zbavují představ, iluzí a dostávají se k cítění sebe. Zbavují se falše, přetvářky, očekávání. Přes nesoulad, protože sex přináší nejen to hezké, ale i protiklady, se dostávají sami k sobě, ke své čistotě.

** ** **

Jak je definován sexuální soulad po čtyřicítce?
Když hlava bolí nejen ji, ale i jeho!

Potkám známého, kterého jsem delší dobu neviděla. Dáme se do řeči a on mi mezi řečí sdělí, že má čtyřiadvacetiletého syna. Stěžuje si: „A představ si, že ten vůl ještě neměl holku. To je jenom fet a kámoši. To vůbec nechápu. Dokonce holky musí balit kluky. To já v jeho letech jsem byl jinej parchant a ještě dnes se mi ženský líbí.“ „Já vím, a přestanou se ti líbit až na smrtelný posteli.“ Přitakal mi a zasmáli jsme se tomu. Ano, dříve jeden hledal druhého a muži opylovali, co se dalo. Byli plodní a viděli v tom svoji vitalitu a dodávalo jim to sebevědomí. Dnešní muži jsou už zahleděni do sebe, už netouží po úspěchu u žen, to je nenaplňuje. Ztratili roli dobyvatele a romantika. Oni jsou už přímí, a tudíž sví. Už si nepotřebují nic dokazovat jeden před druhým, aby se vytahoval. Oni si spolu raději poklábosí o tom, co je baví a rozebírají témata jiného druhu, než jsou ženský.

** ** **

„Vy jste se rozešli? Jak to?“
„A ty bys mohla chodit s někým, kdo pije, kouří,
fetuje, nadává a moc sexuálně žije?“
„Ne.“
„On taky ne.“

Děvčata romantičtí princové už vymřeli, nyní budou jen kámoši, kteří, když je nebudete chtít využívat a nebude od nich chtít nosit na rukách, budou vám k dispozici, ale jakmile ucítí, že s nimi chcete manipulovat a budete od nich vyžadovat svým hekáním pozornost, odejdou. Už na to nejsou stavění. V mých „Kartách sebepoznání,“ jedna karta praví: Už nebudeš moci být tou královnou, královna nemusela nic, a přesto byla nespokojená. Ano, vždyť si vzpomeňte na dřívější humor, co vše žena od muže vyžadovala a stále nebyla spokojená. V dnešní době žena nebude moci od muže vyžadovat nic, bude si muset na vše přijít sama, postarat se o sebe sama a začne být spokojená.

** ** **

Proč spousta žen předstírá orgasmus?
Protože spousta chlapů předstírá předehru.

Když budete v sobě něco dusit skrze druhého nebo dělat to, co nechcete, abyste o něj nepřišli, nepůjdou emoce ven, a tudíž nebude ani orgasmus. Emoce brání volné sexualitě. Nemůžu se uvolnit, protože to mám v sobě nahromaděné. Čím více budete říkat vše, co cítíte a chcete, (ale neznamená to, že ten druhý vám musí vyhovět), tím více budete spokojená v sexu a budete cítit orgasmus.

** ** **

Předehra je pro ženu vše, co se stane 24 hodin před sexem.
Pro muže je to vše, co se stane 3 minuty před sexem.

Bez sexu je člověk plný tvořivosti, jakmile se připoutá k sexu, začne jít do tmy, protože ztrácí svoji tvořivost, začne se upínat na pokušení, které ho stahuje dolů. Člověk se začne poutat na toho druhého, přestane vidět jiné příležitosti, a proto žije ve tmě. Sexualita mu nedovoluje svobodně tvořit, jít k Vesmíru a být jím chráněn.

***

Čím více člověk už vidí, prozřel, tím více může vidět barevnost a sílu života. Vše je pro něj veselejší, protože to už umí vnímat. Pokud ještě člověk vnímá život prostřednictvím druhých, může se mu zdát život šedý, nebarevný, protože barvy života závisí na člověku, se kterým chce vnímat život, a pokud mu zrovna s tím druhým není dobře, může mít okolo sebe všechnu nádheru, a přesto ji neuvidí, protože vidí ještě toho druhého.

** ** **

„Maminko, co je to orgasmus?“
„Já nevím, zeptej se tatínka…"

Pokud se žena chce zalíbit muži, má zájem o sex, a tudíž ještě soudí své tělo. Směřuje k muži a chce se mu dát. Pokud žena už nemá zájem se zalíbit muži, přestává chtít žít sexualitu a přijímá se taková, jaká je. Už se má ráda a má ráda své tělo. Uvědomuje si hodnotu svého těla pro svůj život, protože už ví, že tělo slouží jí a už nepotřebuje, aby její tělo sloužilo ve prospěch někomu jinému.

** ** **

Svatební noc: Najednou se ozve z pokoje novomanželů hlas ženicha:
„Mamííííí, Anča stále roztahuje nohy a já si nemám kam lehnout!“

Když člověk neumí uspokojit své potřeby, potřebuje k uspokojení sex. Proto někdo říká, že mu nestačí sex s jedním mužem, nebo že ho potřebuje 3× denně, protože stále hledá naplnění, protože je prázdný v sobě a sexualita mu naplnění na chvíli dává. Když je člověk naplněný, už sex nepotřebuje. Proto se v dnešní době často setkávají lidé, kdy jeden ještě sex potřebuje a druhý už ne. Záleží na tom, jak je který z nich spokojený sám se sebou.

** ** **

Muži říkají: „To jsem se lek, až mi změk.“ Znamená to, že čím jsou slabší, tím méně jim slouží jejich úd, ve kterém vidí svoji sílu a mužnost. Když se muž zjemní i jeho pudy odchází do ústraní a on už tolik netouží po sexu jako dříve, ani ho tolik sex už neuspokojuje. On už našel svojí vnitřní ženu v sobě, a proto už ji nepotřebuje mít fyzicky.

** ** **

Duchovní partner nám vezme duši a my pak celé věky bloudíme světem a hledáme svoji duši v podobě partnera, a proto ztrácíme srdce s osudovým partnerem. Hledáme opětovné souznění, které jsme prožívali, když jsme měli svoji duši, a tak marně hledáme okolo sebe a nenalézáme.

** ** **

„Odpustili byste nevěru?“
„Sobě ano, ale jemu ne.“

Osudový partner vás učí a jeho učení je odkryté. Je zřejmé, co vás štve, ale učení v duchovním vztahu je skryté a vy si ho musíte odkrýt. A proto se nedá říci, které učení je lehčí, v obou vztazích musíte na sobě pracovat. Většinou vám duchovní vztah ukazuje chyby, které jste dělali s osudovým partnerem a vy si musíte přijít na jádro problému. V osudovém vztahu jste se jen zlobili, ale nechtěli řešit chyby, natož se nad nimi zamýšlet. Tam jste viděli jen toho druhého, ale v duchovním vztahu vás to nutí se zamýšlet nad svými chybami, protože tam už vidíte sebe.

** ** **

U rybníka se starší paní dvořil nějaký muž a ona mu říká:
„Nepleťte si lidskou vstřícnost se sexem.
Vždy jsem hledala lidské teplo a našla jsem jen
majitele ptáka.“

Člověk, který si ještě nevěří, se potřebuje s tím druhým fyzicky spojit, aby mohl uvěřit ve vztah. Když už člověk má vztah se svojí duší, stává se bezpohlavním, už není ani žena a ani muž, stává se jen světlem. A světlo se nemůže s nikým spojit, to jen svítí, a tím je spojeno se vším. Ta pravá láska není v tom, že se s tím druhým budu chtít rozumově spojit. Ale v srdci, kde s ním spojen jsem. „Teď, když si o všem více povídáme, a ty mi říkáš své pravé pocity, jsi mi bližší. A mám v tobě velké bohatství, nemusíš se bát, že ti uteču. A teď jsem si naběhla. Vlastně všechny ty vztahy, které jsem prožívala, byly o tom, že jsem se bála já, že mi ten druhý uteče, a proto se upínala k falešným modlám.“ Partner mě objal a říká: „Jsem rád, že si přicházíš na další poznání a já tě v tom můžu provázet.“ Cítila jsem jeho city a najednou i jeho srdce mi bylo blíž než dosud. Láska není v tom, že budu slepě naplňovat potřeby druhého, ale v tom, že ho budu cítit v srdci.

** ** **

Někdo souloží každý měsíc, někdo každý týden,
někdo každý den a já si souložím, kdy se mi zachce,
například loni se mi vůbec nechtělo!

Člověk, aby nalezl své nejhlubší nitro, musí projít i v sexualitě mnoha procesy, aby zjistil, že to vše jsou jen berličky k němu samému. Člověk se přes sex spojí jen s tím druhým, ale nikdy ne sám se sebou, a pokud se člověk chce nalézt, musí se spojit sám se sebou. Často slyším, že přes tantru jsme blíž Vesmíru. To je jako byste čekali na zázrak. Nic se neděje bez vašeho uvědomění. Ve spojení s druhým můžeme zažívat opojení, slast, ale vždy tento okamžik skončí rozpojením. Jediné pevné spojení člověk může získat k sobě, a tím i s Vesmírem. Nelze se dostat k sobě přes Vesmír. Cesta vede ode mne k Vesmíru.

********************

zpět