Časopis č. 60/2018

Mys_60

Mysteria tajemna č. 60

Časopis Zdenky Blechové o channelingu, budoucnosti,

poznání věcí okolo nás s návodem na změnu myšlení

Září 2018

Cena 39 Kč

Obsah:

Ukázka z knihy "Jak přežít v partnerském vztahu a na mateřské dovolené"

 
 

Mys_60_2_2

Mys_60_4

Businessman-2051664_1920

Otec se obléká do společenského obleku a vyčítá dětem:

„Jiné děti přes den unaví svoji maminku tak, že večer už nemá sil ještě někam jít. Ale na vás se nedá vůbec spolehnout.“

„Maminko, jak to, že máš tak hebké ruce?“

„Protože nádobí umývá tatínek!“

EDITORIAL 

 Channelingové poselství na současnou dobu 

Ano 

Stále více se posouváte vzhůru ve svém myšlení, a tím sílí vaše vědomí. Není to snad proto, že jste tu stále více pospolu, ale proto, že si uvědomujete svoji sounáležitost s druhými a už se nesnažíte škodit, ale snažíte se být jen tím, čím jste. Už jste pochopili, že není třeba usilovat o přízeň druhých, ale že si můžete více všímat toho, že ji nacházíte na každém kroku ve svém životě, když myslíte v rámci pozitivních zákonů. Když se stále nad vším pozastavujete a soudíte, vytváří se ve vás nesoulad, a vy se pak dostáváte do sporu mezi sebou a druhými. Je třeba být stále více obezřetný ve svých myšlenkách a činech, abyste si mohli vytvářet budoucnost s druhými v rámci vesmírných zákonů, které všem odměřují dle jejich zásluh. Vždy dostáváte to, co si zasloužíte. A tak se snažte mít stále více zásluh na tom, aby se vám dařilo dobře. 

S láskou 

Zdenka Blechová

* * * * * * 

Chci se s vámi v knize podělit o to, jak jsem se v partnerském vztahu dopracovala ke spokojenosti. Třeba na různých příhodách objevíte něco i ze svého života a dostanete návod na to, jak to změnit.



I mně bylo občas smutno, když přišlo učení, ale smutek nás mění k lepšímu. Kdyby nebylo smutku, nebylo by našeho růstu. Smutek přichází vždy, když se někdo dotkne našeho srdce, díky tomu můžou přijít změny. Všichni toužíme po dotycích, ale ty nejsilnější projevy lásky jsou v dotycích srdcí. Když se někdo dotkne našeho srdce, buď přichází zloba, která nás nutí přehodnotit situaci a buď přehodnotím a udělám změnu, nebo nechci přehodnotit a emoce zůstanou v srdci. Slzy také přichází, když se někdo dotkne našeho srdce. Pokud je cítím jako lítost, ještě se nechci učit a lituji se, pokud je cítím jako vděčnost, uvědomuji si dotyky lásky.

A tak člověk, který mě nejvíce rozčiluje, mi přináší nejvíce do života. Nutí mě ke změně, a tudíž k růstu. Važte si každé situace, která vás rozčiluje a dělejte díky ní změny. Každá změna urychlí váš růst ke spokojenosti.



Co jste vy, byla jsem i já

a díky učení můžete žít to, co já.



Ráno sděluji svému partnerovi: „Chodí ke mně do poradny muži a já si uvědomuji, jak mají rozdílné názory a životní postoje. Nemám s nimi nic společného. S tebou cítím vše úplně stejně a bylo to tak od počátku.“

Přišly i chvíle, které mi ukazovaly, že jsme každý jiný, ale pochopila jsem, že je třeba být každý jiný, abychom mohli být každý svůj, a díky tomu se naučili žít v přirozenosti ve vztahu.

Dříve jsme se snažili mít s druhým vše společné. Bydlení, zájmy, dělat vše spolu, a přesto jsme to časem ve vztahu nenacházeli.

S nynějším partnerem jsem netoužila po společném bydlení, zájmech, vše dělat spolu, a přesto se to stalo skutečností. Protože jediné, co nás spojilo, bylo naše srdce, cítíme se srdci a netoužíme vlastnit a mít něco společného. Není nic společného, každý máme svůj účet, každý máme sám sebe, platíme si vše každý sám za sebe. Když si někam chce jeden zajít, druhý mu nebrání. O to více s vděčností se vracíme k sobě domů a těšíme se na sebe. Kolikrát partner pronese: „Jsem tak rád, že už jsem doma.“ Ve skutečnosti, když je ve svém srdci, je mu dobře i se mnou.

Můžeme jít každý sám a svoboda ve vztahu nás naopak spojuje, že chceme jít spolu. Když někomu budete brát svobodu, o to více po ní bude toužit, když mu ji dopřejete, cítí se svobodný a nemá po čem toužit. Díky tomu se rádi k sobě vracíme a těšíme se ze vzájemné blízkosti. Jsme rádi spolu a dokážeme spolu být neustále, protože spolu i pracujeme. Nezlobíme se na sebe díky dlouhé cestě, kterou jsme také museli ujít, a se kterou vás chci v této knize seznámit.



Dnes si nedokážu představit, že se těším na to, až někdo odejde z mé blízkosti, protože mne štve. Dokážu odejít sama, když potřebuji, a zase se vrátit, anebo komunikovat o tom, co mi vadí.

Kolikrát ženy říkají: „Já jsem ráda, když není doma.“ Nebo muž: „Já jsem rád, když ji nevidím.“ Neumíme vyjadřovat své pocity, říkat druhému věci, které by se ho dotkly, a proto necháváme emoce v sobě. Jak se dá v takovém vztahu existovat? To je lepší, kdyby si každý šel svojí cestou, nebo se začal učit partnerství. Ale bez změny v nás budeme potkávat stále stejné vztahy.

Komunikace nás učí partnerství. Musím si udělat pořádek sama v sobě a pak to říci. Ale musím mluvit za sebe a nemluvit za partnera a osočovat ho.



V našem partnerství se nesnažíme jeden pomáhat druhému, a přesto cítíme vzájemnou podporu. Když něco jeden potřebuje, umí to druhému říci a nečeká, že se ten druhý musí dovtípit, že něco potřebuje. Zbytečně se pak neurážíme, že si ten druhý nevšiml.

zpět