Časopis Mysteria tajemna č. 46

Mys_46_ob-upr_stranka_1

Mysteria tajemna č. 46

Časopis Zdenky Blechové o channelingu, budoucnosti,

poznání věcí okolo nás s návodem na změnu myšlení

Březen 2015

Cena 39 Kč

Obsah:

I na Andělu můžete skončit v pekle

Poznatky z Ománu

 
 

Editorial

V životě nemusí být vše dle našich přestav a přesto je to nejlepší, co můžeme žít. Život není jen o veselí, ale i o poznání. Pokud poznávám život, musí zákonitě přijít smutek, který mě učí dívat se na život jinak než dosud. Proto bych smutku měla být vděčná a neodmítat ho, ale dopřát si ho. Pokud se budu snažit být jen veselá, budu prázdná, bezduchá nádoba, která se bude chtít plnit veselím a vřavou druhých, ale časem z toho může přijít jen nespokojenost, protože moje duše potřebuje potravu, a tou je jí učení. Pokud se neučím, duše je smutná a nespokojená a časem mi to dá znát. Ona bude chvíli čekat, a když uvidí, že moje cesta nevede k poznání, ale k nevědomosti a tam mi může hrozit pád, bude se snažit mě ochránit a vést jiným směrem. A tak buďte vděčni za vše, co prožíváte, protože to vše je život a ne jen to, co byste chtěli prožívat.

I na Andělu můžete skončit v pekle

Můj partner se po přečtení knihy o Jobsovi úplně zbláznil do Applu a zakoupil si počítač s touto značkou. Vysvětlil mi výhody, které budu mít i já z používání počítače této značky. Zalíbilo se mi, že nemusím nic z notebooku přetahovat do počítače, protože knihy píši hodně na cestách, a tak jsem se rozhodla pro jeho zakoupení. Jsem už starší generace a mám problém učit se nové věci na počítači atd. A tak jsem každou chvíli otravovala svého partnera nesmyslnými otázkami, jak si mám počínat. Na původním počítači jsem byla zvyklá na nějaké naučené úkony, ale zde bylo vše jinak. Jednou mi partner řekl: „Ty nevíš, co je ….?” Už si nepamatuji přesně o co šlo, ale mě se to dotklo. Ani na původním počítači jsem neprošla žádným kurzem a měla naučené jen to, co jsem potřebovala ke své práci. S původním počítačem jsem byla silnější, samostatnější a s novým jsem začínala slábnout a byla čím dál nesamostatnější. Počítač jste vy a tak vše, co se děje s počítačem, se děje s vaším myšlenkovým programem. Začínala jsem si nedůvěřovat. Počítač ke své práci potřebuji a nechtěla jsem si stále připadat jako pitomec, který nezná základní věci, a proto jsem se rozhodla přihlásit na kurz pro začátečníky pro Apple. Partner se přihlásil také. Na kurzu nám pán vysvětloval docela srozumitelně práci s počítačem. Můj partner se ho ptal na nastavení pošty a lektor mi sáhl do mého počítače a začal na něm nastavovat poštu. Původní nastavení smazal a pak nastavil nové. Ale původní pošta mi už nenaběhla. Dostala jsem vztek a povídám: „Vy jste tady proto, abyste školil a ne škodil, a tak od vás budu chtít vrátit poštu do počítače. Je to moje práce.”

Ve skutečnosti jsem měla vztek, že už je to potřetí, kdy mi někdo něco vymazal z mého počítače. Poprvé to bylo, když jsem svěřila svůj počítač známému k přeinstalaci. Natolik jsem mu věřila, že by mě nenapadlo, že si nebude zálohovat obsah. Když mi vrátil počítač s tím, že si ho nezazálohoval a bohužel se mi vše ztratilo, nemohla jsem se k počítači týden přiblížit. Podruhé mi z počítače můj osudový partner vymazal složky s tím, že se mu nelíbilo, co tam píšu. I tehdy jsem měla vztek a nyní si opět lektor dovolí sáhnout na můj počítač a smazat mi poštu za dva roky. Vlastně třikrát se mi někdo symbolicky naboural do mého myšlení, do mého rozumu. Rozdíl v tom všem byl jen takový, že předtím jsem se jen zlobila a nic s tím nedělala a nyní jsem trvala na obnovení pošty jakýmkoliv způsobem. Naštěstí zálohujeme, a tak se lektorovi s pomocí mého partnera podařilo poštu obnovit, ale chyběly koncepty. Ale trvala jsem i na obnovení této složky. Nakonec se vše podařilo. Došlo mi na této příhodě i to, že za poslední dva roky jsem se už zase ztrácela v partnerovi, a proto se mi symbolicky ztratily zprávy. Byla jsem ráda za tuto zkušenost, donutila mě k zamyšlení.

**************

Poznatky z Ománu

Před časem jsme s přítelem zavítali do knihkupectví. Jeho zaujala kniha o Jobsovi, zakladateli značky počítačů Apple a mě kniha s názvem „Kořistí v Kaddáfího harému.” Na obálce byla zahalená tvář ženy - beduínky. Nahlédla jsem do knihy a hned mě zaujala. Knihu jsem si koupila s tím, že si ji přečtu až pojedu někam na dovolenou, jindy nemám čas číst knihy. A tak kniha ležela doma možná rok, než jsem si ji vzala sebou na dovolenou. Při jízdě autem jsme s partnerem zaslechli z rádia mimořádnou nabídku jedné cestovní kanceláře do Ománu. Hned nás oba tato nabídka zaujala, aniž bychom věděli, kde Omán leží. Rozhodli jsme se pro termín 8. ledna, protože partner má v tento den narozeniny. Když jsme si však šli objednat zájezd do CK, byly k dispozici už jen 4 letenky na termín od 15. ledna. Udělali jsme si rezervaci a smířili se s tím, i když jsme cítili, že to není ono. Následující den, když jsme šli zaplatit zájezd, se ptám paní v cestovní kanceláři: „A nepřišla vám ještě nějaká nabídka od 6. ledna.?” Referentka se dívá do počítače a sděluje nám, že se uvolnily dvě letenky do Ománu od 8. ledna. Měli jsme radost a zájezd si zakoupili. Karty mi řekly, že si v Ománu budu zpracovávat svoji ženskost a partner svoji karmu a bude dostávat sílu. Už v letadle jsem si začala číst knihu o Kaddáfím, do té doby jsem ho moc neznala, ani se o něj nezajímala. Ale kniha mě pohltila a překvapila jeho osobností, cítila jsem velkou bolest u srdce a pustila slzy. Bylo mi líto žen, se kterými nakládal, jak chtěl. Byly pro něj zbožím, nástrojem pro uspokojení, nástrojem pro pokoření jich samých a jejich mužů. Dokázal znásilnit i ženy svých důstojníků a dcery různých představitelů vlád. Muži v těchto zemích se nedokáží vyrovnat s potupou, že se někdo zmocnil jejich žen. Cítí se pokořeni a takové zjištění se nesmí dostat ani na veřejnost. Někteří jeho generálové, kteří protestovali proti tomuto násilí, nechal Kaddáfí nemilosrdně potrestal. Buď je nechal rozčtvrtit, nebo je přivázal ke dvěma autům a každé auto se rozjelo jiným směrem. Fotky pak ukazoval svým podřízeným, aby viděli, co je čeká, pokud nebudou poslušní. Ženy, které odmítly mít s ním sex, postrašil tím, že jim vyvraždí rodinu anebo to dokonce udělal. Dokázal si sexem podmanit celý svět. Zjistil, že sex je nástrojem pro zotročení, zbavení síly druhých a nástrojem poslušnosti. Kniha mě dávala hodně zabrat. Cítila jsem vnitřní bolest, protože jsem si uvědomila, jakou sílu má sexualita a zpracovávala jsem si prostřednictvím této knihy, jak mi řekly karty, svoji ženskost. Ne náhodou vás zaujme nějaká kniha nebo příběh, se kterým se sžijete. Prostřednictvím různých indicií poznáváte svoji minulost a uvědomujete si postupně odkud kam jdete. Je třeba znát svoji minulost, aby člověk věděl, kde sešel ze své cesty. 

Oman-3_0157 Kniha mě navrátila zpět do mé minulosti s beduíny, kdy jsem udělala osudnou chybu. V dávných dobách jsem jim v Egyptě pomáhala, protože mi jich bylo líto, a nakonec jsem byla vyhnána z paláce a skončila mezi nimi. Tehdy jsem nechápala, že jsem se prohřešila a dělala zakázané věci, když jsem okrádala faraóna a za jeho zády vynášela beduínům potraviny, aby měli co jíst. Už chápu i svoji maminku, když má stále starost, abychom měli co jíst. I já jsem v minulosti nebyla jiná a dnes mi moje maminka leze na nervy, když se stále ptá: „A jedla jsi? Co jsi jedla?” Stále více se poznávám v každém člověku a stále méně odsuzuji druhé, protože si zažívám vše, a tím není co soudit. Od své známé jsem dostala SMS, když jsem odlétala: „A nech už ty beduíny na pokoji.” A to ani nevěděla, co právě čtu za knihu, kam jedu a co si budu zpracovávat. Když mě v Egyptě v minulosti vyhnali mezi beduíny, myslela jsem si, že jsem se narodila na špatné hvězdě, že mám špatný osud. Měla jsem v sobě mnoho nesvárů, ale nevěděla jsem, na koho se zlobit, zda na sebe či na faraóna nebo na beduíny. A tak jsem mezi beduíny čekala, zda přijde někdo, kdo mě zachrání, protože jsem se bála, že tam umřu. 

Orli Dnes vím, že žádný špatný osud neexistuje, že není na koho se zlobit, že vše je jen o pochopení, aby člověk mohl dojít k moudrosti. Svůj příběh jsem viděla i na pracovnici, která mě vykradla čajovnu, protože chtěla pomoci svému příteli, který byl právě nouzi. Nezlobila jsem se na ni, rozloučily jsme se a já udělala kroky k tomu, aby mi pracovnice dluh zaplatila. Odcházela a plná rozhořčení mi vmetla do tváře: „Tak zlou ženskou jsem ještě neviděla. Kdybyste byla člověk, tak byste měla pochopení.” Nechápala, že zpronevěřila můj majetek, a že si za to musí nést následky, jako já tehdy, když jsem v Egyptě udělala stejnou chybu a byla naštvaná na faraóna.

********** 

zpět