Časopis Mysteria tajemna č. 43

Mys_43

Mysteria tajemna č. 43

Časopis Zdenky Blechové o channelingu, budoucnosti, poznání věcí okolo nás s návodem na změnu myšlení

Červen 2014

Cena 39 Kč

Obsah:

Ukázka z knihy Já+Ty = Ztráta, jak se znovu spojit?

   

Editorial

V životě se vždy nemusí dařit tak, jak bychom chtěli, ale přesto, že se nedaří, tak se ve skutečnosti daří. Vždyť vše se děje tak, jak je nám předurčeno v našem učení, a tak není možné jít jinou cestou než cestou učení. Kdo to již pochopil, má život jednodušší, protože se snaží vždy přijít věcem na kloub. Ten, kdo si myslí, že jen jemu se dějí špatné věci a cítí se ublížený, neučí se, a jeho učení se neustále hromadí. Je zapotřebí přijmout proud života jako proces učení a ne jako proces nicnedělání. Je třeba studovat věci okolo nás zrakem jak zevním, tak vnitřním. Práce člověka spočívá v práci niterné, která se pak musí ukotvit v realitě anebo naopak v situacích, které přicházejí, abychom pochopili, proč přichází. A tak se nebojte, že nejdete správnou cestou ke svému cíli. Jdete tou nejlepší cestou, a abyste mohli dojít, musíte zdolat i nástrahy života, aby se uvolnila pouta, která vás svazují a drží ve strachu v minulosti. Neustálým opakováním různých situací se pouta uvolňují a vy se stáváte volnějšími a svobodnějšími nejen ve své mysli, ale i ve svém životě. Svoboda vás zbavuje karmických uzlů a tedy i učení. A tak proces učení vás dovede k lásce, harmonii a klidu v duši.                      Zdenka Blechová

Ornament1

Jaty-3 Ukázka z nové knihy JÁ + TY – třetí kniha z trilogie nese název Ztráta, jak se znovu spojit.

V časopise č. 42, který vyšel 1. 3. 2014, jsme vám přinesli ukázku z této připravované knihy a dnes pokračujeme další krátkou ukázkou.

Každá žena prošla pokořením a zneuctěním

Každá žena byla někdy v životě pokořena mužem, a to sexuálně. I dnes čtu na internetu, jak v Egyptě muži znásilnili již dvě novinářky. Svlékli je do naha a strkali jim prsty všude. Jak se asi cítí taková žena? Zohavená, špinavá. Vlastně její dominance novinářky spadla na bod mrazu. Nemá sílu pokračovat ve své práci, a proto to muži udělali. Taková žena se začne mužů bát, začne se jim vzdalovat, její psychika vážně utrpěla, a proto bude mít možná i problémy v partnerském vztahu. Buď bude mít vztek, nebo tam bude ustrašená. Tak toto vše nám může způsobit znásilnění.

Žena se dostává na dno, aby mohla znovu povstat. Musí v sobě najít sílu a postupně si začít věřit. Přestává důvěřovat muži a začíná věřit sobě. I já jsem kdysi byla naivní a neuvědomovala si, že se mi může něco stát, když se budu někde opalovat nahatá. Zrovna tak i novinářka si vůbec neuvědomovala nebezpečí svého počínání. Díky tomu, že se nám občas stane něco nečekaného, vede nás to k pozornosti a k intuici. Už víme, že se musíme mít na pozoru a že se vždy může něco nečekaného stát. Díky tomu je naše vnímání v pohotovosti, a tím se učíme znovu dostat k sobě. Přestáváme věřit druhým a musíme začít věřit své intuici. Když jsme naivní a neuvědomujeme si nebezpečí, stále věříme druhým a nevěříme sobě. A proto musí v našem životě dojít ke zvratu, abychom obrátili směr.

****

Zdenka-maska Každá žena prodělala znásilnění, a tím se podvolila muži. V jednom filmu dle skutečné události žena cítila, že její sestra trpí ve vztahu se svým mužem, který zneužívá nejen jí, ale i její dítě. Chodila za sestrou, aby ji ochránila a švagr jí neustále říkal, aby se do toho nepletla. Ale ona nepřestala, a tak jí jednoho dne v nepřítomnosti své ženy znásilnil se slovy: „A opovaž se ceknout, znemožním tě a ty přijdeš o sestru i o malou.“ Žena byla tímto chováním tak konsternována, že chodila jako tělo bez duše a už si netroufla do ničeho zasahovat. On jí vlastně pokořil tím, že se jí zmocnil a ona přišla o svoji sílu. Sami vidíte v různých filmech, které běží v televizi, stále větší množství dětí, které zneužije jejich otec, jak se stanou zádumčivými, jsou bez radosti, s pocitem viny. Přijdou o svoji osobnost, a buď v budoucnosti vykonávají sex kvůli muži, nebo ho úplně odmítají. Nejsou schopny s nikým žít.

***

Ženy se tedy už v dávné minulosti staly pasivní složkou v sexualitě, protože byly zneuctěny mužem. Každá žena toto prodělala anebo musí prodělat. Vždy ode dna vede cesta vzhůru. V dávné minulosti, jak vysvětluji v knize „Partnerské vztahy v dnešní době aneb jak spolu žít“ vládly ženy, které se špatně zhostily své role. Muže využívaly jen k rození potomků a k práci. Nevážily si jich. Protože se učíme jít do rovnováhy tím, že si musíme prožít i druhou stranu mince, došlo k tomu, že nyní ženy byly v područí mužů, muži si jich nevážili a používali je jen k práci a k rození potomků. Aby se ze silné ženy mohla stát žena slabá, bylo zapotřebí ji pokořit a k tomu posloužil sex. Každá žena se cítí zneuctěna, když je znásilněna a každá se bojí o své dítě. Ženy nakonec svoji zbraň, kterou používaly vůči mužům, obrátily proti sobě. Sexualita se jim vymkla z rukou.

****

Aby se žena znovu našla, začíná se ode dna vracet k sobě, k sebedůvěře, k tomu, že si začne opět vážit svého těla a nakonec svého srdce. Jak jsem se zmínila, ženy se staly pasivní vůči sexu, a aby dostaly chuť na sex, musel je muž zaktivovat, naladit k sexu. Tím, že je na ženu hodný, přinese jí dary a rozumí jí. Žena získá pocit, že se jí nemůže nic stát a je schopná se muži v sexu oddat. I ženy, které jsou dnes silné a samostatné, si prožily v minulosti znásilnění. Je to jen vývoj ženy od slabosti znovu k její síle, kdy už sexualitu nepotřebuje.

Žena, aby se v dnešní době mohla vyrovnat a narovnat, musí si pomalu uvědomovat své tělo a začít ho mít ráda. Ženy po znásilnění přestaly mít rády své tělo, dokonce ho mnohdy nenáviděly, protože jim připomínalo ošklivý zážitek. Vzpomeňte si na své rodiče, kteří se milovali jen potmě, když chtěli vytvořit rodinu. Žena se záměrně podvolovala muži, aby mohla s ním mít dítě a muž si jí tím podmaňoval. Vůbec nešlo o lásku, ale o vlastnictví, a proto se sex odehrával potmě. Žena si nevážila svého těla a dala ho muži kdykoliv kvůli zachování rodu a styděla se za své tělo. Hledala na něm chyby, protože ho nepřijímala kvůli zranění, které prodělala. Ten prožitek byl tak silný, že v podvědomí ženy ji pronásledoval do dneška.

***

Protože čas neexistuje i duše, které se dnes rodí, kráčí stejným vývojem, a proto některé ženy už mají znásilnění za sebou, jiné jsou znásilňovány a jiné to čeká. Žena se musí od svého ponížení ode dna dostat opět ke své přirozenosti. Nejdříve tedy své tělo dává, protože byla zašlapaná a ztratila úctu k sobě. Pak si začíná pomalu uvědomovat prostřednictvím nemoci, že je pro ni její tělo důležité a začíná ho mít ráda. Tím, že ho začíná mít ráda, přestává ho dávat komukoliv, protože ví, že může onemocnět, a to ona už nechce. Chce být zdravá. A tak se stále více poznává a čím více se poznává, tím méně touží po sexu s druhým, protože už ví, že jí to může ohrozit. Sexualita totiž z nás tahá naše stíny, žárlivost, vlastnictví atd. Žena, která se už má ráda, si váží svojí čistoty a nechce se už propojovat s druhým a přečerpávat do svého těla nečistoty druhého. Je to jako když se spojí čistá voda s nečistou. Nečistá se projasní a čistá se zkalí a musí se znovu čistit. Proč neustále přicházet o svoji čistotu. A takto vznikaly i rodové nečistoty, když se jeden spojil s druhým, smíchaly se energie rodů hlavně přes sexualitu. I sexualita je jen energie, které nám dává anebo bere. Záleží, jak je kdo v sobě čistý.

***

Zena Uvědomuji si, že znovu došlo ke zranění mých citů. Muselo dojít, abych si znovu mohla projít všechny minulé zkušenosti a uvědomila si, co mi sexualita přinesla. Vždy jsem se bála o city, a proto se zaprodala druhému. Myslela jsem si, že je to tak správné. Vždyť i otec, který mě v minulém životě zneužíval ve věku 4 let, mi tvrdil, že je to správné, že mám být poslušná holčička. A tak jsem si myslela, abych se zalíbila a získala city, musím dělat to, co se po mě žádá. Nyní mám city v sobě a už si o ně nemusím říkat druhému, už na ně nemusím čekat od druhého, už si je nepotřebuji zasloužit. Jsem plná citu, a tudíž správně cítím, že už sexualitu nepotřebuji. Vím, že přes ni se citům pouze vzdaluji a hledám se. Když jsem se našla, už se nechci vzdálit své duši. Jsem za ni ráda a je pro mě milejší hýčkat ji, než se znovu zaprodat. Sexualita vždy v nás bude probouzet negativní stránky naší osobnosti a bude nám je uzdravovat. Dokud ji potřebujeme, je to proto, že si potřebujeme uzdravit své city, a když si je uzdravíme, už ji nepotřebujeme. I když vám někdo bude tvrdit, že je sexualita důležitá a že jste divní, vy víte, že jste jen každý někde jinde a víte, že i cesta druhého, který sexualitu nyní uznává, vede jen k jeho duši a až ji nalezne, také se sjednotí a bude vyznávat lásku k sobě a ne k druhým.

***

Když mi můj duchovní partner tvrdil na začátku vztahu: „Vím, že se časem budeme milovat,“ znejistil mě. Zase jsem měla pochyby, že možná má pravdu a že je to jen něco ve mně co musím v sobě odblokovat, a tak jsem byla zkoušená, nakolik podlehnu citům druhého. I toto je zkouška, a když neobstojíte, znovu se vrháte do propasti, abyste se našli. Nevěřte tomu, že existuje rovnoprávný vztah se sexem, vždy má jeden převahu nad druhým. Aby mohl existovat rovnoprávný vztah, musí tam být každý sám sebou, a tudíž propojen na svoji sexualitu, mít se rád a ne na sexualitu druhého, aby mě měl rád. Bolelo mě to, protože jsem si zase uvědomila, jak je jednoduché spadnout dolů. Vesmír mi kladl už před tím na srdce, že nyní budu kráčet po cestě na ostří nože, a že mám být opatrná. Nechápala jsem, ale nyní již vím. Jsem ráda, že jsem obstála a zůstala věrná svým citům.

***

Pořád jsem se hledala. Hledala jsem tu malou holčičku uvnitř sebe. Často jsem měnila svoji vizáž. I sama sobě jsem se divila, kolik dokážu mít tváří. Až jednou ten účes, který mi kadeřnice udělala s mojí pomocí, byl ono. Vždy jsem chtěla mít ofinu, která by se mi nedělila. Vždycky došlo k jejímu rozdvojení a kadeřnice říkali: „To víte, každý má jiné vlasy.“ A najednou to šlo, a když jsem zvolila vyfoukání a okolo uší kudrliny najednou jsem zjistila, že mám stejný účes, který jsem nosila ve věku čtyř let. V době kdy došlo ke zranění mých citů od otce. Vrátila jsem se zpět a opět našla svoje zraněné dítě, abych ho mohla s konečnou platností uzdravit. Teprve nyní se cítím dobře. Už vím, že se nemusím nikomu v rámci citů podvolovat a že můžu být věrná svému cítění.

***

Dopis o jedné ženy:

Dobrý den.

V dětství mezi 10 až 11 rokem jsem byla obtěžována svým strýcem. Stalo se to v noci, když jsem spala. Byla jsem u babičky na víkendu a on svobodný asi tak 28 letý (je svobodný mládenec a bydlí s matkou), mě v noci probudil hlazením, olizováním a strkal mi do ní prst. Nevěděla jsem, co se to děje a nezmohla se ani na slovo. Mlčky jsem trpěla a dodnes si vyčítám, že si za to mohu nějak sama. Dvakrát jsem si to už řešila, ale pořád mám ještě myšlenky na to, proč jsem si tím musela projít. Už ne tolik, ale pořád si snažím namlouvat, že se nic nestalo, že si nic nepamatuji. Bojím se tím pořád v duchu projít znova, abych se očistila. Jsem uzavřená, bojím se společnosti, bojím se ve společnosti komunikovat. Prosím, zda byste se mě mohla zeptat, proč jsem si tím musela projít a zda je moje uzavřenost z tohoto prožitku. Děkuji moc.

Knihu budete moci koupit v e-shopu Zdenky Blechové v průběhu měsíce června 2014.

*** *** *** *** ***

V jednom městě vznikl obchod, ve kterém si může každá žena koupit svého muže.

Má šest pater a kvalita mužů roste s každým patrem.
Je v tom ale jeden háček: jakmile již žena vejde na vyšší patro, nemůže už sejít níž, pouze odejít východem bez možnosti návratu.

A tak vchází první žena s vážným zájmem o koupi muže.

V prvním patře vidí ceduli:

Tito muži mají práci.

„No, to už je něco, můj bývalý ani práci neměl“ - pomyslela si žena, ale podívám se, co je výš.
*****************************************************

Ve druhém patře byl nápis:

Muži zde mají práci a mají rádi děti.

„Pěkné, ale podíváme se, co je výš.“
*****************************************************

Ve třetím patře byla tabulka:

Muži zde mají práci, mají rádi děti a jsou neskutečně pěkní.

„No čím dál tím lépe“ – pomyslela si – „ale výš to už musí být…“
*****************************************************

Ve čtvrtém patře si mohla přečíst:

Muži zde mají práci, mají rádi děti, jsou neskutečně pěkní a pomáhají při domácích pracích.  

„Sladké, jak sladké… Ale zkusím ještě o patro výš.“
*****************************************************

V pátém patře stálo:

Muži zde mají práci, mají rádi děti, jsou neskutečně pěkní, pomáhají při domácích pracích a jsou ďábelsky dobří v posteli.

„No to je neuvěřitelné, přímo zázrak“ – pomyslela si žena – „ale když to je tak skvělé tady, co musí být o patro výš!?!“

*****************************************************

A v šestém patře si velice překvapená žena přečetla:

Na tomto patře již nejsou žádní muži. Patro bylo postaveno jako důkaz toho, že vám ženským prostě nejde vyhovět.

zpět