Časopis č. 33

Mysteria tajemna č. 33

Časopis Zdenky Blechové o channelingu, budoucnosti, poznání věcí okolo nás s návodem na změnu myšlení

Prosinec 2011

Cena 33,- Kč

Obsah:

Poselství na rok 2012

Ukázka z připravované knihy Minulé životy

   

Poselství na rok 2012 - channelingem přijato Zdenkou Blechovou dne 15. 11. 2011 v 9.41 hodin

Zdenka v srdciano

Pojetí života se bude stále více nadouvat a bude se v očích některých lidí stávat nesmyslné. Někteří budou hledat smysl života, jiní se budou stále snažit věnovat druhým na úkor sebe. První skupina hledajících má už svůj pevný cíl a za tím si jde, a tudíž i andělé jim v tom pomáhají. Druhá skupina, která bloudí, se bude muset dostat na cestu k sobě, a tudíž i za cenu ztráty svých blízkých, kteří jim brání jít tou správnou cestou ke svobodě. Je dobré se učit v tomto roce žít sám a nesnažit se obracet s prosbou a přáním na ostatní. Je dobré se snažit v tomto roce zabrat vůči sobě a své další cestě a andělé podpoří vaše kroky. Pokud se stále budete chtít vázat na druhé, nebude se vám to dařit, a vy budete cítit stále větší bolest skrze nenaplněný život. Je to proto, abyste se už konečně naučili vzít život do svých rukou a nenechávali ho v rukách druhých.

Celé poselství na rok 2012 naleznete ZDE.

Ukázka z knihy Minulé životy aneb čas neexistuje

Čtvrtá kniha pentalogie „Jak žít v novém světě aneb channelingová sdělení“.

Vesmír mi sdělil: „Všechny tvé knihy jsou napsány krví.“

Ano, zkušenosti bolí a jsou to trny růží, ze kterých vznikají květy.

Cas Úvod

Všechny naše bloky z různých životů se nám usazují na páteři. Jakmile vyřešíme problém, blok se uvolní a páteř se stává pružnější. Jsme totiž i my pružnější ve svém myšlení. A tak pokud máte hodně zablokovanou páteř, máte na sobě hodně bloků, které budou chtít vyčistit změnou myšlení a postoje. Sama na sobě pozoruji, že jsem v mládí měla větší problémy s páteří, než nyní ve svých 54 letech. Moje páteř a tím i zároveň klouby jsou ohebnější. Narodila jsem se s vadou páteře, nesla jsem si sebou mnoho zatížení z minulých životů. Postupně jsem čistila minulé životy a moje páteř se rovnala.

* * *

30. 3. 1998 mi přišlo toto channelingové sdělení na otázku: Proč mě bolí záda?

Tvoje záda vyžadují odpočinek a to odpočinek, který je v návaznosti na tvoření hmoty a celkového stavu člověka a tato hmota ti už nechce sloužit a chce být nahrazena jinou hmotou. Ano, ty si musíš dopřát dostatek energie prospěšné tvému stavu a pak i tyto bolesti pominou. Je to energie, která se tvoří všude okolo nás a je jen na tobě, jak ji budeš vstřebávat.

Jinými slovy: Je zapotřebí změnit náhled na situace.

* * *

I prostředí, do kterého se narodíte, je vám určeno minulostí. V jakém prostředí jste ukončili svůj život, v takovém prostředí se znovu narodíte a pokračujete v učení.

Co vše umíte, v čem jste dobří, co zvládáte, co ovládáte, je také následkem toho, co jste se naučili v minulých životech.

* * *

V jakém stavu je vaše zdraví, je také dáno následkem toho, jak jste žili v minulosti. Dokonce i minulá zranění se objevují ve vaší auře a vy je můžete uzdravit tím, že vám přijde do života podobná situace a vy se k ní postavíte jinak.

Mám od narození posazený jeden bok výš a druhý níž. V minulých životech mi meč protnul levý bok a následek si nesu do dalších životů. V tomto životě jsem se i setkala s mužem, který mi způsobil toto zranění, aby se mohlo uzdravit. Setkala jsem se i s mužem, který si vyčítal z minulých životů, že mě před tímto zraněním neochránil. Jeden musel přijít pro mé uzdravení a druhý pro mé odpuštění.

* * *

Jak vypadá vaše tělo, je také vaší zásluhou z minulosti. Pokud jste se o něj starali dobře, je vitální, pokud už v minulosti jste lenošili, i v tomto životě máte k lenosti sklon a vaše tělo může být oslabené, zchátralé. I váha je vám dána a může se pohybovat v rozmezí 10 kg dolů, nebo nahoru. Pokud se o sebe špatně staráte, může tento výkyv být větší a vy si ho odnášíte do dalších životů.

* * *

Všechno, co žijeme, v nás zůstává jako trvalý kód a my jsme v dalších životech v tomto směru náchylnější. Když budete kouřit i v dalších životech snadněji kouření propadnete. Když budete zvyklí hodně pít i v dalších životech vás bude alkohol směrovat k závislosti.  Když si zničíte žaludek třeba ve válce, i v tomto životě s ním můžete mít potíže.

* * *

Naše otisky zůstávají na všech místech, kde jsme už pobývali. Když se vrátíte na místo, kde jste už byli, navážete spojení s minulostí a pokračujete tam, kde jste v minulosti skončili. Měla jsem v poradně dívku a viděla v ní královnu Nefertiti (celým jménem Neferneferuaton Nefertiti, královnu 18. dynastie v době Nové říše). Když jsme končili poradnu, žena se mě ptá: „Chtěla bych se podívat do Egypta, myslíte, že tam mám jet?“ Její duše cítí, že se potřebuje vrátit na místo, kde v minulém životě ukončila své učení, aby mohla v učení pokračovat dál.

Je to moc příjemný pocit, když víte, že před vámi sedí takováto osobnost z minulosti. Takto se budeme naciťovat všichni stále více. Budeme si uvědomovat svůj původ a cítit ho nejen my, ale i ti druzí.

* * *

Když se setkáte s minulostí a proděláváte vlivem situace změnu ve svém myšlení, dochází k nárazu do duše a nemusíte se cítit dobře. Máte v sobě smutek, bolest, přijde pláč a tento proces trvá tři dny intenzivně, pak se zmírňuje a do třech měsíců se vše vrací do normálu. Vaše mysl se totiž zbourá.  Obsahuje spoustu nitek, které jsou napojeny na další životy, a ve všech dochází ke změně myšlení. Proto je třeba tento proces respektovat a nebránit se mu. Po třech dnech se vše mění a vy už budete jednat jinak, budete jiní.

Není třeba rozumět stavu naší mysli. Někdy stačí setkání s nějakou situací, shlédnout nějaký film, poslechnout si hudbu, nebo pobýt na nějakém místě. Naše duše si vše pamatuje, a když dojde k opětovnému setkání se známou situací, zareaguje na nás vnitřními pocity, které je třeba vnímat a nebránit jim v jejich projevu. Ať už je to vztek, pláč, zlost nebo cokoliv jiného. Zpracováváme znovu podobnou situaci, a protože jsme ji už prožili, máme v sobě prožitky, kterým nemusíme na vědomé úrovni rozumět, ale naše pocity k nám hovoří jasně.

* * *

Na otázku: „Kolik ještě budu muset prožít životů?“ přišla channelingem tato odpověď:

Tvé životy pochází z mnoha planet, na kterých jsi kdysi sídlila a zde jsi prožila asi tak dvacet životů. Životy jsou dány námi a ty se nemůžeš ptát, kolik životů ještě zde prožiješ, neboť vše závisí na tvém pokroku a tvé vůli vykonávat dobro.

To znamená, dokud si stále děláte karmu s druhými, musíte se neustále rodit a umírat, abyste si mohli vrátit jeden druhému to dobré, či špatné. Proto je tak důležité si nečinit karmu s druhými a tu si můžu přestat tvořit tím, že se budu starat o sebe a druhým ponechám jejich starost o sebe. Je zapotřebí se naučit cítit srdcem, protože v srdci mám všechny osoby stejně ráda, nerozlišuji. Pokud rozlišuji, tvořím si závislost a duše se pak těžko odpoutává, aby přešla do jiných sfér, když ji sem vrací pouto s někým.

Více z ukázky této knihy naleznete ZDE.

MOUDROSTI ŽIVOTA

SrdcevdlanichPravá láska je ze srdce, ne z hlavy

Bylo půl deváté, pracovní dopoledne už v plném proudu, když dorazil postarší pán, osmdesátník, k odstranění stehů z prstu. Řekl, že spěchá, že má už na devět něco dalšího domluveno. Viděl jsem, jak je nervózní, a řekl mu, aby si sedl; věděl jsem, že se na něj sotva kdo podívá dřív než za hodinu. Díval se však pořád na hodinky, a já zrovna neměl pacienta, tak jsem se rozhodl, se na jeho ránu podívat.  Zjistil jsem, že je dobře zhojena, tak jsem si promluvil s jedním lékařem a obstaral si vše potřebné k odstranění stehů a převázání rány. Zatím, co jsem byl takto zaměstnán, zeptal jsem se jej, spěchá-li snad tolik kvůli další návštěvě u jiného lékaře. Odvětil, že nikoliv, že potřebuje jít do sanatoria, aby posnídal se svou ženou. Tak jsem se zeptal na její zdraví. Řekl, že tam už nějakou dobu je a že má Alzheimera.

A jak jsme tak povídali, otázal jsem se, vyvedlo-li by ji z rovnováhy, kdyby přišel trochu později. Opáčil, že jeho žena už dlouho neví, kdo je a jeho že už pět let nepoznává. To mne překvapilo a ptám se: "A vy tam přesto docházíte každé ráno, i když ona neví, kdo jste?" Usmál se, poklepal mi na ruku a
pravil: "Ona mne nepozná, ale já pořád vím, kdo je ona!" Musel jsem zadržet slzy, když odcházel. Na ruce jsem měl husí kůži a pomyslel jsem si: Tak takovou lásku bych chtěl v životě mít.

Opravdová láska není tělesná ani romantická. Skutečná láska spočívá v přijímání všeho, co je, bylo, bude a nebude. Nejšťastnější lidé nemusí zrovna mít to nejlepší ze všeho. Oni si udělají to nejlepší z toho,  co mají.  V životě nejde o to, jak přežít bouři, nýbrž jak tančit v dešti. Všichni stárneme; už zítra může dojít na vás. Užívejte si už nyní života naplno. Má omezenou dobu platnosti.

SloniRádža a žebrák

Žebrák se vracel ze své pravidelné obchůzky, kde si vyžebral svůj denní příděl rýže. Najednou slyšel z hlavní ulice nějaký halas. Byl zvědavý a šel se podívat blíž. Hlavní třída byla svátečně vyzdobena a byla plná hezky oblečených lidí. Něco očekávali. Podíval se směrem, kterým se dívali všichni. Z dálky bylo slyšet halas a troubení. Blížil se průvod hýřící barvami. Vládce města, mladý rádža, o kterém se říkalo, že je moudrý a umí dělat zázraky, se vydal do města. Jel v čele průvodu na krásné bílé slonici. Muž se rozhodl, že vládce poprosí o pomoc, a to za každou cenu. Když se bílý slon přiblížil na dohled, vrhl se doprostřed ulice a čekal, co bude. Slon s rádžou na hřbetě zastavil. Mladý vládce sestoupil dolů, zvedl žebráka z prachu cesty a zeptal se jej: „Čeho si žádáš?“

„Říká se o tobě, že umíš zázraky,“ odpověděl žebrák. „Dej mi, prosím, nějaký dar, abych se zbavil své bídy,“ pokračoval.

„A co dáš ty mě?“ zeptal se rádža.

„Já tobě?“ diví se žebrák. „Nic nemám, jen trochu rýže, kterou jsem si dnes vyžebral.“

„A kolik z ní mi jsi ochoten dát?“ ptá se dál vládce.

Žebrák se chvíli zdráhal, ale nakonec otevřel kabelu plnou vyžebrané rýže a podal vládci jedno zrníčko. Rádža je přijal a povídá: „Dobře, také tě obdaruji, jako jsi podaroval ty mě. Kabelu teď neotvírej, až budeš doma. Najdeš v ní můj dar.“

Žebrák vládci poděkoval a ustoupil z cesty. Rádža se vrátil na svoji bílou slonici a průvod se pohnul dál.

Když žebrák dorazil domů, celý nedočkavý se vrhl do kabely. Ale vidí jen bílou rýži, kterou si vyžebral. Rádža si ze mne udělal blázna, zlobí se. Vysypal ji na stůl a vztekle ji rozhrabává. Najednou se něco zablesklo. Lépe se podíval. Našel jedno zlaté zrníčko rýže. Hořce litoval, že vládci nedal rýže více. Promarnil svoji příležitost.

Kolik jsme ochotni ze sebe vydat, tolik můžeme dostat zpět.

zpět