Duchovní partner - stránka 1

Milá paní Zdenko,
minulou sobotu jsem tak sama bloudila po městě a mé kroky mě zavedly až do prodejny knih. Zamířila jsem do svého oblíbeného místečka obchodu, kde jsou mé oblíbené knihy a zeptala se své intuice, která kniha by byla pro mě teď nejlepší, a která by mi mohla pomoci.
Nakonec po krátkém rozhodování, kterou knihu si odnést domů, mi zůstala v ruce Vaše kniha "Duchovní partner".
Dnes jsem ji dočetla a dostala jsem impuls ze srdce, Vám touto cestou moc poděkovat.
Již jsem pár knih tohoto žánru přečetla, ale Vaše kniha je pro mě zatím nejvíce srozumitelná a „lidsky“ jednoduchá. Nezabíháte do složitých vysvětlování, jak to mezi funguje na duchovních úrovních, a to je mi sympatické, protože mě někdy složité knihy unavovaly a pak ležely opuštěné u postele. Jak se říká, kouzlo a moudrost je v jednoduchosti.
Vaši knihu jsem přečetla jedním dechem. Pomohla mi, si uvědomit, jakou úlohu stále přehrávám ve vztazích a jak se díky nim okrádám o svou drahocennou energii.
Mam skoro dva roky nevyvážený vztah s o17 let mladším mužem a vnitřně jsem cítila, že mě nechce něco od něho odpojit. Řekla bych, že díky Vašim řádkům začínám prozřívat proč, a co to je.
Ještě jednou Vám touto cestou děkuji a jsem ráda, že mě má intuice přivedla až k Vám. Také jsem si pres internet u Vás zakoupila další knihu a CD, tak se těším na další sebepoznávaní skrze Vaši moudrost a zkušenosti.
Přála bych se s Vámi někdy osobně setkat. Doufám, že mi budou energie nápomocné, a že si s Vámi budu moci popovídat jako žena s ženou.
Přeji Vám mnoho dalších pracovních a osobních úspěchů a radost z každého dne…

* * *

Mám aspoň příležitost Vám poděkovat za velmi „výživné“ počteníčko. Knihu Duchovní partner jsme si četly ve vlaku, když jsme cestovaly se skupinou kamarádek. Já jsem předčítala, a pokud se některá v něčem našla, tak se přihlásila a probraly jsme to :-). Cesta nám krásně uběhla. Ba nám i pochyběla, nejradši bychom jely ještě dál, jen abychom ji mohly dočíst. A teď jsme s kamarádkou objednaly další na Vánoce. A už se na ně moc těšíme!
Ještě jednou děkuji za Vaše moudrá slova a přeji Vám krásné vánoční dny naplněné láskou.

* * *

Mám uvědomovací vztahové období, kde jdu hodně sama do sebe a jelikož mě v knihkupectví přitáhla Vaše kniha DUCHOVNÍ PARTNER… je mi jasné že, jste můj člověk. Vše co popisujete a co dostáváte ve sděleních – se vším jsem v souladu na té vědomé úrovni… jen to podvědomí trošku občas zazlobí ve formě, že mě tahá někde zpět. Jelikož se sama emočně čistím, cvičím, zabývám se esoterikou a Tantrou jako takovou, musím říct, že jste mi v té knize zase o něco víc pomohla otevřít oči. Za to moc děkuji. Vaše aktivity a práce s lidmi je hodně zajímavá, a protože jsem samouk, hodně obdivuji tu sílu a vytrvání k tomu, nalézt to své duchovní srdce… tady vnímám těžkou zkoušku na naší cestě poznání. Jestli se mohu zeptat, jak jste došla Vy k tomu svému slunci v duši, bylo to až po Vašem napojování na Universum, či už dřív?? Ptám se z důvodu svého uvědomění si zavřeného srdíčka ve vztazích a vzhledem k mé touze, si nechat přijít ten krásný duchovní vztah, jakmile budu připravena.

Děkuji za Vaše poslání a pomáhání lidem… jsem ráda, že jsem dala na svou intuici a Vaší knihu, byť jsem Vás vůbec neznala, si zakoupila s takovou důvěrou a bez očekávání, že mě o to více  a mile překvapila…!

Dobrý den, paní Zdenko,

z dodaného zboží mám velkou radost, ale tu největší z knihy DUCHOVNÍ PARTNER. Dává mi naprosto jasná vysvětlení na vše, co ve mně dřímalo a neuměla jsem to pojmenovat. Naprosto mě to probouzí a uklidňuje zároveň, jako bych si začala číst v kuchařce na život a vztahy v něm. Věnovala jsem ji partnerovi, se kterým jsme spolu jen bloudili ve velké zamilovanosti a závislosti na příjemných zážitcích, což zákonitě muselo vyšumět a zůstal jen guláš v srdíčku a velký otazník, na který oba teď dostáváme odpovědi.

Nepřestává mi děkovat za možnosti probouzení, ale tak to chtěl Vesmír. Mě poslal  jeho, aby mi dal pocítit lásku, po které toužím, ale jeho závislosti nás přivedly k rozchodu. Rozchod mě přivedl k Vaší literatuře a ta mi dala vysvětlení na mnoho chyb, kterých jsme se dopouštěli… Je to tak úžasné… Největší poděkování v tuto chvíli patří Vám.
Mějte krásné jaro se sluncem v duši.

* * *

Krásný sluníčkový den
děkuji za vaše psaní, vždy mě potěší a mám další potvrzení od vás, to k čemu jsem došla je dobře,moc mi to pomáhá na mojí cestě, chci se s vámi podělit a jestli můžete, až přijde řada na mojí otázku budu ráda a věřím, že pomůže vaše odpověď i ostatním, přihodilo se mi něco krásného, kamarádce když jsem to volala, hned si vzpomněla na knihu od vás Duchovní partner, jak tam popisujete vaše sezení u křišťálu s vaším současným partnerem u vašeho kamaráda, neb přítele. K čemu tam došlo, mně se přihodilo následující, prodávám v malém obchůdku u kamarádky, máme tam kameny, bylinky, výluhy z bylin a taky křišťálovou kouli, přišel pán asi 35 let, no asi o 23 let mladší, než já, ale já věk neřeším, naopak jsou mi blíže mladší lidé, mám všechny kamarádky o 10 i 20 let mladší, tak abych se vrátila, přišel muž a moc se mu líbila křišťálová koule, já mu řekla, že je to křišťálové sklo a protože jsem  viděla, jak rád by si tuto krásnou věc pochoval, nabídla jsem mu to, on chvíli kroutil hlavou, že ne, ale pak byl moc rád a co se stalo, stojím od něj asi metr a půl, cítím jak energie s této koule se rozlévá celým jeho tělem, nahoru dolu a najednou cítím tuto krásnou čistou energii, jak proudí podlahou a stoupá mýma nohama do celého těla, on stojí proti mě s koulí v ruce a je nadšen a já proti němu, a cítíme oba jakési spojení, netrvalo to dlouho, potom kouli uložil a byl plný nádherný energie a já taky. Bylo vidět, že i on je trochu s toho zmatený, chtěl o tom mluvit, ale byl se známým a ten pospíchal, tak se rychle rozloučil a odešel, já si to užívám, jak na to vzpomenu, navíc jsem v jeho očích poznala mě známou duši, a najednou jsem i věděla, že i on to ví a poznal i on duši jemu milou. Můžete mi říci, k čemu došlo?????

Odpověď: Tato odpověď se týká jen vás a samozřejmě cítíte, že došlo k propojení mezi vámi. Poznala jste sobě blízkou bytost, ale zda spolu máte již zúčtováno, nebo se ještě sejdete, na to není ještě ten správný čas. Můj přítel si koupil můj časopis 5 let předtím, než jsme se potkali. Teď o sobě s touto bytostí víte, a až nadejde čas, setkáte se.

* * *

Dobrý den Zdeničko,
šťastnou náhodou jsem si zakoupila časopis Mysteria a v ní byla kniha: „Duchovní partner“.
Kniha mi přišla v pravý čas… řeším vztah s přítelem a ve spoustě řádcích jsem se našla... Děkuji, že tak krásná kniha vyšla, budu ji doporučovat… přečetla jsem ji za 3 dny… mějte se moc pěkně…

* * *

Paní Zdenko,
minulý týden jsem obdržela vaši poslední knížku. Už ji mám přečtenou a chci vám moc poděkovat. Myslím si, že je zatím úplně nejlepší, i když všechny vaše knihy jsou moc zajímavé.
Je v nich spoustu myšlenek, které člověk jaksi vnitřně ví, ale přesto si je úplně neuvědomuje. Takto podané a vysvětlené je to naprosto jasné, a dojde k tomu uvědomění.

* * *

Hezký den
děkuji za psaní od vás, vždy mě potěší, moc mi pomáhá, četla jsem knihu od vás Duchovní partner a čtu Osudový partner, nejsou mi vaše slova vůbec cizí, naopak mám pocit, že jste koukala do mého života a pak to napsala, prožívám velmi těžké období, odchází mi maminka, a já večer čtu knihu od vás, a zrovna kde se o tom zmiňujete, že s toho máte strach a popisujete svoji návštěvu v přírodě a pak na hřbitově, ano i když jsem se dostala dost hezký kousek na pomyslném žebříku, dost jsem toho prožila a posílilo mě to, tak nakonec jsem to já sama kdo to má zvládnout, je to velmi těžké, věděla jsem, že to jednou přijde, už delší dobu mamince více odchází energie, než je schopna přijmout, ale když to nastane, je to moc náročné, děkuji vám, že mi posíláte vaše psaní.

* * *


Přidáno 10. 7. 2011

Vážená paní Zdenko,
před dvěma dny jsem si koupila vaši knihu – Duchovní partner. Zrovna jsem seděla v autobuse a najednou na mě přišel silný pocit Vám napsat a podělit se o dojmy, které z té knihy mám.
Víte, je to moc krásné, když najednou vidím na papíře černé na bílém, že vlastně vše co jsem si myslela, co jsem považovala za pravdu, není blud, není to pohádka, kterou si „vysnívám,“ ale že je to fakt, který někteří lidé mohou žít a mohu jej žít vlastně i já.
Za poslední dva roky jsem prošla změnou. Duchovní změnou. Asi víte, o čem mluvím. Je to takovéto, že se vám najednou rozsvítí a víte. Najdete ten první „puclík ze skládačky“ pak začnete stavět, pak se vám některé dílky nezdají, tak je přehodnocujete a tak dále…

Chtěla jsem Srdce v dlaníchse s vámi podělit o to, co jsem si uvědomila. Víte, neměla jsem zatím ani jeden „vážný“ vztah. Ani u mě k tomu sexu nedošlo. Ale setkala jsem se a zamilovala jsem se do kluků a mužů, kteří mi ukázali. Kteří mě „obrnili,“ se kterými jsem se stávala silnější. Říkala jsem si při čtení té knihy, že jestli to „platí,“ když jsem to jakoby neprožila – rozum se ptal. Ale já vím, že to platí. Cítím to, posunulo mě to. A nebylo to falešné posunutí takové to, kdy si řeknu, jo mám to za sebou… a přitom  to tak vůbec není.

 Třeba ta pasáž, kde jste popisovala, že člověk odpovědný sám k sobě nečeká na místě, než někdo, s kým má schůzku přijde, ale že ten čas využije třeba pro sebe… to jsem taky pochopila. Stávalo se mi, že lidé se zdržovali a nechali mě čekat třeba i 15 minut. Řekla jsem si ne, vždycky jsem si zašla na kafíčko, nebo do knihovny a napsala jsem, že až tam budou, ať napíší, že dojdu, nebo ať dojdou sami. A je to lepší. 
Víte, nemám partnera. Pro okolí je to něco nepochopitelného, ale já, víte, umím být sama… nejsem osamocena… ale sama… sama se sebou. Miluju to.
Víte, i na ty „dnešní vztahy“, nebo jak to nazvat… založené na majetnictví, egu, moci… já jim nerozumím. Svazování mě škrtí. Nemělo by to tak být.  Nedokážu a nikdy jsem nedokázala v takovém vztahu být. Když mi bylo 17, 18… tak jsem se tím trýznila, vyčítala si to, ale teď už vím. Po přečtení té knihy jsem si uvědomila, že to nebylo špatně, že jsem se cítila tehdy špatně, když mě kluci bombardovali smskami, prozváněli, a mysleli na budoucnost a chtěli mě svázat, abych byla jen jejich. Vždycky jsem utekla. Uznávám takové svoje motto: Dokud mě nepřipoutáš, tak ti neuteču, nebo takový můj citát… s láskou je to jako s květinou … Když sedíš vedle a jen k ní čucháš její krásnou vůni, nasáváš sílu, kterou v sobě má, je to dobře, ale jakmile se ji pokusíš vlastnit, utrhneš ji, tak USCHNE.

Roztoužená Byla jsem například s chlapcem, který byl inteligentní, hezký, chytrý, zkrátka ideál… po dvouroční známosti jsme to spolu zkusili… a ve chvíli kdy jsme se mazlili tak mi něco řeklo ne. Víte, připadala jsem si jako s bratrem. Opravdu. Je to nepopsatelný zážitek. Mrzelo mě to. Dennodenně jsem se s ním setkávala a vyčítala si to … byla to taková zvláštní období… emocí. Ale naučila jsem se tolik… a za to děkuju. Měli jsme vůči sobě jakýsi dluh. Pak jsem si uvědomila a on taky, že jsme opravdu mohli být sourozenci. A to nás osvobodilo. Dalo by se říci…

Všechno jak jste psala o těch starých vzorcích chování. Taky cítím a  vím, že je něco nového. A podle toho žiji. Začalo to tím, že mi přestala touha na sex a pokračovalo to tím, že jsem dávala kamarádům svobodu. To, někteří  přátelé, nesou špatně, že na nich nejsem závislá, a že jim třeba neporadím, a že s nimi netrávím tolik času. Ale jsou tací, kteří jsou na tom podobně. Díky Bohu. 
Vím, že smyslem života je pochopit. No vím… domnívám se. A tím, že pochopím, tak se naučím, posunu, osvobodím, prosvětlím, stanu se láskou atd.

Občas se mi zdálo, že je to zvláštní… já si k těmto závěrům docházím teď – je mi 20 let a někteří si toto uvědomí ve 30, 40, 50. Ale dává mi to i smysl. Načetla jsem nespočet článků – i těch Vašich o roku 2011 a 2012… o zrychlujícím se čase. Že vše je rychlejší, vyšší vibrace, které občas i cítím, jaký je to nápor… a tak myslím, že je to v téhle době „normální“, že jsem si to, a jsem za to ráda, uvědomila už teď… 

Měla jsem takové zvláštní pnutí to ze sebe dostat. A něco mi říká, abych Vám to odeslala, tak tedy poslechnu. Doufám, že vás to nebude obtěžovat. Ale myslím, že jste na to zvyklá. Děkuji Vám, … nebo spíše Vesmíru, Bohu… že Vám dal ten dar a mohla jste srozumitelně vysvětlit lidem, co je to ten duchovní partner. A že jste mi osvětlila tu část, která byla zapotřebí osvětlit. Děkuji.  Mějte se moc krásně a přeji hodně sil do této chvíle i do těch dalších.

* * *

Vážená paní Blechová,
Vaše knihy mě oslovily, četla jsem jich postupně několik: Partnerské vztahy aneb co očekává žena od muže a muž od ženy,  Osudový partner, Duchovní partner  a též Jak porozumět sobě a dětem.
Jednoznačně nejvíce se mi líbila a oslovila kniha Duchovní partner. Něco jsem si díky Vaším knihám potvrdila, co jsem cítila, ale pochybovala a hodně se též naučila jak o sobě samé, tak o vztazích mezi mužem a ženou.
Děkuji Vám za ně a přeji hodně štěstí a lásky,

* * *

Dobrý den,

koupila jsem si vaší knížku Duchovní partner. Přiznám se, že je to docela náročné čtení. Dost věcí je tam pro mě docela ještě oříškem a v některých se ztrácím úplně. Ale k tomu se musí ještě člověk dopracovat, to se nestane ze dne na den. Chci se zeptat, jak jste to myslela u nevědomé lásky má člověk duši u něho a ne u sebe? Já osobně si myslím, že mám svou duši u sebe pořád. Jinak, co se sexu týče, tak jsem vdaná, ale se svým mužem už přes 2 roky nespím. A vyhovuje mi to. Měl problém s alkoholem i s hygienou a já jsem řekla a dost! Teď už nepije, ale já jsem neustoupila. Je mi tak líp. Legrace je, že mi předpovídalo už více lidí, ještě nového partnera, se kterým budu šťastná. A to už od loňska.  Ale nikde ani nejmenší náznak. Já mám takový zvláštní pocit, co se mužů týče, nic od nich nečekám. Ani si vedle sebe jiného muže neumím představit, tak nějak mi to vyhovuje. 

* * *

Dobrý den,

právě jsem jedním dechem dočetla vaši knihu Duchovní partner. I když se ještě na duchovního partnera necítím, dalo mi čtení mnoho. Třeba už jen rozdíl mezi láskou a zamilovaností. Když jsem to četla, mrazilo mě v zádech, protože jsem si uvědomila všechny ty chyby, které dělám. Nadchlo mě, že nejdříve píšete příběh, který se stal a pak to uvědomění, které vám došlo.

* * *

Dobrý den,
dnes jsem strávila v knihkupectví dost dlouhou dobu - Paulo Coelho byl moje jasná jednička. Chodila jsem po knihkupectví dál a najednou uviděla Vaši knihu Duchovní partner. Nerozmýšlela jsem se jak u ostatních knih a takřka bez nahlédnutí ji zakoupila.
Nyní ji mám skoro celou přečtenou. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Ač jsem unavená, musela jsem číst a číst.
Děkuji Vám za Vaše zkušenosti, poznatky, zážitky, pomohlo mi to „sesumírovat“ si určité věci v sobě.

Děti Pokud mohu, nastíním Vám svůj… příběh.
V roce 2009 jsem poznala obrovskou lásku, oddala jsem se mu celá, byla neskutečně zamilovaná, schopná udělat všechno. Po pár měsících mě začala štvát jeho žárlivost a já ho asi schválně ještě více dráždila. Rozešli jsme se a po měsíci se znovu sešli. Bydlel u mě asi měsíc. Byli jsme nepřetržitě spolu. Pak jeden den přijel ze školy - pátek, sbalil si všechny věci a odjel. Když jsem se dožadovala druhý den vysvětlení, přijel jen se strohým "nebavilo mě to, nevyhovovalo mně to".
Do té doby jsem nepoznala opravdovou bolest. Tento rozchod byl hrozný. Brečela jsem, neměla jsem pro co žít. Takřka za měsíc si uvědomil – dodnes nevím, co přesně a chtěl se vrátit. Podlehla jsem mu opět – ale vydrželo to jen měsíc.
I nyní, když odcestoval dlouhodobě do zahraničí, jsem v kontaktu.

Tento vztah mi hodně dal a hodně vzal. Dva roky jsem neměla přítele. Nedokázala jsem se srovnat s tím, že by mi ještě někdo mohl tolik ublížit. Vždy jsem se s hodnými partnery rozcházela pouze já – z nerozvážnosti, hlouposti. Nyní bych jednala jinak.
Nyní ale vím, že jsem všechny předešlé vztahy s hodnými muži zažít musela. Musela jsem jim ublížit. Abych se stala silnou ženou.

Tento rok je celý obrácený vzhůru nohama. Nikdy jsem si nemyslela, že bych toho mohla prožít tolik za takovou chvíli (půl rok), nechci Vás zatěžovat detaily – určitě Vám chodí takových emailů mnoho.
Je toho spousta co bych Vám chtěla napsat, za co bych chtěla poděkovat, ale momentálně... nenacházím slova.
Jen snad… děkuji. Vaše kniha mi opravdu pomohla utvrdit se v tom – no prostě zkrátka jsem si myslela, že jsem blázen, že to takto vidím, ale nyní už si tak nepřipadám.
Přeji Vám hodně šťastných a krásně prožitých chvil.

* * * * *

zpět