Časopis Mysteria tajemna - strana 1

Časopis Dobrý den. Chtěla bych Vám moc poděkovat za Váš časopis a knížku. Je mi sice teprve 19 let, a určitě se mám mnoho co učit, ale od svých 16 let komunikuji s nehmotnými bytostmi a hodnou chvíli jsem si přišla velmi sama (mezi lidmi, kteří odmítají druhý svět – například má rodina) a proto také píši tento e-mail. Chci Vám moc poděkovat, neboť konečně kolem sebe vidím i další lidi a Váš časopis mě vždy rozveselí.
MOC Vám děkuji nejen za to, že píšete překrásně, ale i a to, že jste :-)
Budu doufat, že jednou vydám knížku alespoň z poloviny tak překrásně napsanou.
S upřímným pozdravem ze srdce a s přáním krásných dnů. Opravdu moc děkuji, víc než mohu slovy vyjádřit.

***

Ráda čtu a mám Vaše knihy a časopisy. Poslední jsem si koupila včera  o zaměstnanci vesmíru. Vaše knihy a informace jsou pro mne velkým přínosem jak osobním, tak pro ostatní.

***

ZDENIČKO… MOC VÁS ZDRAVÍM Z OSTRAVY..:-))

Matka

VČERA MI BYL DORUČEN VÁŠ ČASOPIS. TĚŠILA JSEM SE MOC A BYLO PRO MNE VELICE MILÉ PŘEKVAPENÍ, ŽE JSTE MI POSLALA RELAXAČNÍ CD. PROTO A NEJEN ZA TO, JSEM VDĚČNÁ :-)). PŘEJI DNEŠNÍ KRÁSNÝ DEN S NEBESKÝMI PRŮVODCI OKOLO NÁS :-)) ŽIVOT JE BÁJEČNÝ, SNAD SE ZA NEDLOUHO SETKÁME. NECHTĚLA BYCH TO PLÁNOVAT, ALE NECHÁM TOMU VOLNÝ PRŮBĚH :-)). JE PRO MNE POŽEHNÁNÍ, ČÍM JSTE, NEJEN PRO MNE, PRO VŠECHNY :-)). BUDU SE STĚHOVAT. VĚŘÍM, ŽE SE PAK SETKÁME. KDYŽ SRDCE NEMÁ HRANICE :-)).

* * *

Krásnej večer vám přeji.

Dnes jsem vezl s Prahy jednu nádhernou duši, která byla u vás...téda zářila jak slunce a dost vyprávěla a pak mi i darovala váš časopis. Dost mě zaujal a už mi pořád letí myšlenky k vám. Víte jsem rád, že nejsem sám blázen.. Když vidím auťák dříví, tak mě přepadne takovej smutek a běží mi hlavou omluva vůči těm padlejm stromům. A ták něco mě k vám táhne. No přeji samé příjemné chvilky.

* * * * *

Přidáno 29. 8. 2013

Dobrý den paní Zdeňko, teď jsem „náhodou“ otevřela staré číslo časopisu Mysteria tajemna č. 27 z 1. 6. 2010. Protože náhody neexistují, tak to určitě má nějaký smysl, čtu článek Jak se vymanit z pout otroctví. Vypadá to, že se naše maminky znaly, protože to jsou navlas stejné reakce, naprosto stejná slova:-). Ale i Vaše reakce, že jste nechtěla mamince kazit radost apod.

Před dvěma roky jsme vzali mojí maminku k nám, bydlela sama na vesnici a pomalu přestávala zvládat topení v domku, úklid a prostě vše kolem, co život na vesnici přináší. Zvládla přestěhování na jedničku, zvykla si na nový domov, má svůj malý byt s příslušenstvím jen sama pro sebe. Až sem je to vše dobré, ale postupně jsem zjistila, že jsem si na sebe upletla bič.

Bude mi 55 let a maminka má pocit, že je stále moje řídící a výkonné centrum. Když se ozvu, zkouší plakat a citově vydírat, stále jsem si říkala, zlepší se to. Ale vím, že to jsou jen těšínská jablíčka, naopak, horší se to. Moje maminka má jediný zájem, a to je vaření, veškeré hovory se točí kolem jídla a mě to opravdu nezajímá. Dnes už trošku zapomíná, takže je to ještě složitější, protože mě mj. začíná osočovat, že lžu. Takže je to pěkný kolotoč a mě je z toho smutno. Zatím to řeším tak, že se uzavírám sama do sebe, nebo doslova utíkám z domova, kde nemám chvilku soukromí a klid. Neumím se jí postavit tak, abych z toho neměla výčitky, že nejsem dost ochotná, dost úslužná, že je to starý člověk a nevím, co všechno mě ještě napadá.

Kudy z této pasti, která třeba pastí není, ale já ten pocit mám. Podpis

** ** ** ** ** 

Dobrý den paní Blechová,

předem mého krátkého psaní bych Vám ráda popřála krásné prožití Vánočních svátků a do Nového roku vše nejlepší.

Proč vám píši?

Musím Vám poděkovat.

Pod vánočním stromečkem jsem měla od manžela nadělené knihy a CD, které jste napsala a vydala. Dostala jsem je v době, kdy již několik týdnů uvažuji o změně povolání a svého dosavadního života. Jsou velice zajímavé a CD líbezná.

K tomu všemu si dnes manžel vzpomněl, že jste k objednanému přiložila také Mysteria Tajemna. Mimo jiné číslo 26 z roku 2010. Našla jsem v něm odpovědi na vše, co jsem potřebovala. Jsem šťastná a v tomto případě mi věřte, že slova díků na Vaši adresu jsou zcela oprávněná.

Přeji Vám krásný den i ty budoucí, děkuji za Váš čas a  těším se snad někdy na shledanou.

S pozdravem Podpis

** ** ** ** **

Dobrý den, madam.

Shodou okolností se mi dnes dostal do rukou (ovšem to je eufemismus pro), v čekárně u lékařky jsem šlohnul Váš čtvrtletník „Mysteria tajemna“ č. 30. Po zběžném prolistování, resp. přečtení článků a vtípků o mužích, mě napadlo, že jde o (račte prominout) exhibionistický deníček neukojené grafomanky. Tak, teď když už jsem Vás urazil, mohu přejít k věci. Kvůli té totiž píšu.

Obzvláště Vaše povídání o „Posuzování druhých“, čtu potřetí a tentokrát už se zvýrazňovačem v ruce. Madam, dovolte otázku; Vy znáte moji matku a dceru? Resp. jak víte, co mě ve vztahu k nim užírá? Jsem si totiž jist, že jsem Vám o tom nikdy nevyprávěl, (a to ani v minulých životech; to jsem zrovna tuhle matku a tuhle dceru nejspíš neměl). Přitom je ovšem zvláštní, že z Vaší fotky v časopisu, mám pocit, jako bych Vás znal. Ovšem, může to být klam. Plzeň je přeci jenom taková větší vesnice. Tudíž pravděpodobnost, že jsme někdy šli proti sobě po ulici, je rozhodně větší, než že nás  na křižovatce u hlavní pošty přejede ruská jaderná ponorka. (To jsem vtipný, co?)

A do třetice, ale teď už bez ironie a opravdu doopravdy. Vy píšete (tam), o spontaneitě dávání a obdarovávání, resp. o rozhodnutí nerozhodnutí dávat či nedávat. Mně se právě přihodilo totéž. Ovšem ničeho nedávám, aniž bych čehokoli žádal. Jen mi přijde přirozené (a rozhodně to nedělám obden), Vám napsat. Řada Vašich myšlenek, madam, mě niterně oslovila. Obzvláště ty o příčinách připoutanosti k druhým a nepřipoutanosti k sobě. Jsem Vám vděčný a děkuji Vám z celého srdce.

V úctě  Podpis

P. S. A k Vánocům a Novému roku, Vám nepopřeji nic. Jak jste napsala, „je nová doba“.

Odpověď

Vážený pane M..,

možná, že se opravdu známe, nic není náhoda. Víte, lidé mi píší různé názory, mají na to právo a je přijímám. Jsem vám vděčná za to, že jste nezůstal u neukojené grafomanky, a rozhodl se číst dál, a tím se mohl dostat blíže k mému srdci. Všichni jsme totiž srdci spojeni, a když umíme cítit, víme to, a proto se všichni tak známe. Vždyť život je stejná škola jako naše školní docházka.

Přeji vám předvánoční pohodu, vánoční pohodu a povánoční pohodu, prostě se mějte pohodově a díky za to, že jste Zdenka

** ** ** ** ** **

Dobrý den paní Zdenko!

Dva dny teď mám intenzivní zmatek ohledně sexuality a stupňuje se to čím dál více, a včera se mi dostal do rukou váš časopis s článkem „Sexualita je potřeba se zalíbit“, DĚKUJI Vám za řádky, které jste už teď otiskla, přišlo to v pravý čas!!!!

Pořád je to pro mě bolavé téma, nevím ani proč, nemá to žádný tvar, něco cítím tělem, ale pocity těla se bouří proti tomu, tak doufám, že se rozhodnu pro duši a nebudu se dívat na svého partnera jako na modlu.

Včera jsem cítila z vašeho článku takovou sílu a dneska se to vrátilo zpět, rozdíl je v tom, že rozhodnutí je na mně, co s tím udělám.

Píšu Vám s poděkováním, že si vážím vašich slov a těším se, až se ponořím do vaší knihy. Píšete, že vyjde až koncem roku, doufám, že v té době už to budu mít vyřešené v rovnováze.

Přeji Vám přítomný okamžik všeho Podpis

** ** ** ** ** ** ** ** **