Nemoci pocházejí z emocí

aneb vše se dá vyléčit

Volné pokračování Karet zdraví aneb co ti říká tvé tělo


Jezis_3 Tato kniha vám vysvětlí, jak vzniká nemoc, a jak je důležité neplýtvat energií, ale tvořit. Pokud se někdo nechce vyléčit, je to jeho lenost. Stačí najít duchovní příčinu nemoci a člověk se zázrakem uzdraví. Nemoc přichází jako moudrý učitel, který nás nutí přehodnotit život a záleží na každém z nás, jak se k problému postavíme. I úraz, havárie není náhoda. Nemoci pocházejí z emocí a emoce pocházejí z mezilidských vztahů, ve kterých hledáme lásku. Stačí najít lásku v sobě a nehledat ji v druhých. Přestanu mít emoce a přestanu být nemocný. Každá nemoc je vlastně hledání lásky, je to volání o pomoc. Musíme pomoci každé naší buňce, která nám slouží ve dne v noci, a my si jí nevážíme a raději hledáme lásku v něčem nebo v někom jiném. Až si začneme vážit sami sebe, svého zdraví, budeme se řídit svými pocity, budeme věnovat pozornost sobě a ne druhým, a tím můžeme dosáhnout stálého zdraví. Je zapotřebí si začít vážit svého těla, aby mohlo cítit lásku a pracovat pro nás, neboť ne nadarmo se říká: „Ve zdravém těle zdravý duch.“

Sluch Antibiotika

Mantra

Slyším jen to, co chci a cítím se stále lépe.

Kdyby se o nemocech tolik nemluvilo, lidé by byli zdravější – Jean Annouilh

Lékaři v době antiky byli hodnoceni dle počtu zdravých lidí. Čím více měl lékař ve své evidenci zdravých lidí, tím byl váženější. Dnes je lékař ohodnocen dle počtu nemocných lidí.

* * *

Statisticky je dokázáno, že epidemie se značí v počtu 2 lidí ze 100, tzn. 20 lidí z 1 000, 200 z 10 000 atd. Takže to zase není tak hrozné s tou epidemií, jak je nám naznačováno a není třeba se hned nechat očkovat.

Volá mi známá a říká: „Nám důchodcům nyní nabízejí očkování proti chřipce zdarma. Má na to manžel jít?“ Cítím, že ona na očkování chce jít a její manžel nechce.  Když mu v dobré víře vnutí očkování s tím, že mu pomůže ke zdraví, protože ona tomu věří, může mu ublížit, protože on na očkování jít nechce. Naopak ona, když nepůjde na očkování, bude se bát o své zdraví. Každý jsme jiný, a tudíž každý musíme jít svojí vlastní cestou, a ne cestou druhého. Vždy nám pomůže to, čemu věříme a uškodí to, čemu nevěříme. Každá nemoc a uzdravení je jen o našem myšlení.

* * *

Antibiotika zabíjí viry, ale viry nám přicházejí měnit vědomí. Je dokázáno, že mění naši DNA. Když zabijeme tento virus, zabijeme v sobě možnost změny. Jakmile změníme myšlení, virus splnil svoji roli a nemoc přestává existovat. Jen se nám změnila dna, a tím i naše vědomí. Jakmile se však vrátíme zpět k původnímu myšlení, opět přijde nějaký jiný vir, který na nás bude působit. Proto se nelze vracet zpět, stále musíme jít kupředu.

* * *

Pannamaria V současné době se vyskytují hojně chlamydie. Tato nemoc vzniká z nedostatku imunity v těle, ze strachu a také ze stresu. Jsou to mikroorganismy, které se uhnízdí v těle člověka a dle toho, jak je tělo oslabeno, se nemoc projevuje ve větší či menší míře. Sama jsem si je mohla na vlastní kůži vyzkoušet. Přepracovala jsem se a špatně starala o své tělo. Následkem toho jsem onemocněla touto nemocí. Díky chlamydiím začalo mé uzdravování. Říká se, že jsou nevyléčitelné, ale vím, že to jsou jen pomocníci ke změně našeho myšlení.

* * * *

Měla jsem teploty a špatně dýchala. Paní doktorka na plicním můj problém nejdříve diagnostikovala jako astma, které máme v rodě jako dědičné. Už s touto informací jsem se nechtěla smířit. To neznamená, když má astma moje maminka, že ho musím mít i já. Nechala jsem se vyšetřit u známé lékařky a tam teprve zjistili, že mám chlamydie. Je dobré si vždy nechat udělat test na chlamydie, lékaři vám ho sami neudělají. Díky tomuto novému zjištění jsem se začala léčit na chlamydie a ne na astma. Kdybych se smířila s rodovou zátěží, asi bych astma dostala díky léčbě paní doktorky. Měla jsem vysoké teploty a vybrala jsem šest balení antibiotik a nemoc nechtěla ustupovat.

* * *

Moje maminka na tom tehdy nebyla zdravotně moc dobře a já měla strach, že o ni přijdu. Z tohoto důvodu také částečně vznikla tato moje nemoc. Moje teploty začaly klesat, když jsem začala odpočívat. Ovšem, jakmile jsem se dozvěděla, že moji maminku odvezli do nemocnice, hned moje teploty stouply. Strach se podílí na zvýšení teploty v těle. Jakmile jsem se dozvěděla, že je s maminkou vše v pořádku, zdravotní stav se začal lepšit. Dnes jsem se zbavila strachu o maminku a chlamydie mě už neotravují. Už se nestresuji a nepřepínám své síly, abych byla všem k dispozici. Pochopila jsem a chlamydie mohly usnout.


Slinivka Horečka

Mantra

Mám se ráda a vše, co chci,
si dávám do svého života.
Jdu si za tím, co chci a vím, že toho dosáhnu.



Jeden můj známý byl neustále nemocen a trápily ho vždy vysoké teploty.
Channelingem přišla tato zpráva:
On je ve stádiu čištění a věcí příštích. Tato nemoc je nemoc pro něho nepříhodná a on se s ní vyrovnává sám a to je v rámci jeho schopností. Tato nemoc nebude přetrvávat, ale bude se lepšit den ze dne a on se nesmí vrhat do věcí nemilých a musí následovat cestu pro něho volenou.

* * *

Horečka je tlak na duši, která se musí s něčím uvnitř sebe vyrovnat. Při semináři „Rodiče a děti“, který jsem pořádala pro veřejnost, mě přišla myšlenka „musím mami namazat.“  Protože si už nemám dělat starosti o její zdraví, ale myslet na své, hned druhý den jsem dostala zimnici (nedostatek lásky k sobě) a následně na to teplotu – boj duše. Po týdnu mě horečka opustila. Po měsíci došlo ke střetu s maminkou a u mě k uvědomění, že ona vůbec nechápe, co vše pro ni dělám. Ihned jsem dostala horečku, která trvala jen den, protože jsem došla k poznání, že chyba byla ve mně: Já jsem si celý život neuvědomovala, co vše pro maminku dělám.

* * *

Takže horečka je vždy váš vnitřní boj se změnou situace. Nechcete opustit staré a přitom už máte žít nové.

Channeling:
Ano
Horečka vám dává právo žít svůj život bez návaznosti druhých a vy se učíte vnímat nové věci jako své a ne jako cizí.

Slezina Léky

Mantra

Vím, že jsem jedinečná a nemusím
o tom nikoho přesvědčovat.
Vím, že jsem a to mi stačí.

Maminka celý život bere různé prášky a je jí jedno na co. Je to zvyk a věří tomu, že jí každý prášek pomůže. On jí sice pomůže, ale i zároveň škodí. Vždy vám pomůže to, čemu věříte. Ale prášky v sobě mají mnoho různých chemikálií, které zase zanášejí jiné části těla. Takže ono to pomůže na problém, který mám, ale zároveň to začíná škodit tam, kde ještě problém nemám. Tělo se zanáší. Maminka vždy posuzovala lékaře podle toho, kolik prášků jí napíše. Ten, který jí napsal mnoho léků, byl dobrý doktor. Ten, který jí nechtěl napsat prášky, ten byl špatný.

* * *

Jakmile se někdo v okolí maminky zmíní o nějakém svém zdravotním problému, už mu nabízí prášky. Neuvědomuje si, že mu může uškodit. Ona jim tak věří, že si to vůbec nepřipustí. Když nabízí, říká: „Vem si ho, je dobrý nebo já ti dám tuten, ten taky pomůže.“ Nerozlišuje, co je dotyčnému, protože sama si od kohokoliv vzala jakýkoliv prášek ve víře, že jí pomůže. Na to, kolik prášků v životě spolykala a bude jí 80 let, je docela vitální. Je to díky její víře v prášky, a proto jí tolik neškodí.

* * *

Napadlo mě udělat takový experiment. Poprosila jsem Vesmír, aby mi z té tašky léků, které maminka bere, vybral lék, který jí nejvíce pomáhá. Vytáhla jsem lék s určitým názvem. Vložila ho zpátky do tašky a poprosila Vesmír, aby mi pomohl vybrat lék, který mamince nejvíce škodí. K mému překvapení jsem vytáhla tentýž lék, který jsem předtím vytáhla jako lék, který jí nejvíce pomáhá. Co to znamená? Tentýž lék někde pomáhá a někde škodí.

Pokora Deprese

Jsi pokorná k tomu, co ti život přináší, a pro-
to tvé tělo se cítí dobře a ubírá se cestou zdra-
ví.


Každý se dostáváme každé tři neděle na životní křižovatku, kdy se rozhodujeme kudy dál. Někdy nám toto období přináší bolest, protože se s něčím loučíme a připravujeme se na něco nového. Někdy se probudíte a už od rána se necítíte dobře. Jste špatně naložení a zvláště, když něco řešíte a teď se bojíte, že ten stav špatné nálady bude stále. Čím více se tím zaobíráte, tím více se dostáváte do depresí. A tak navštívíte doktora. Ten vám dá prášky na nervy a vy otupíte. A protože jste otupěli, nemusíte řešit ani rozebírat daný problém, protože se vám to zdá jednodušší. Jenže tím, že jste neřešili, a protože víte, že ten problém na vás stále čeká, raději zůstanete žít s prášky mimo realitu. Čím déle berete prášky na deprese, tím více se cítíte slabí a tím více se bojíte prášky opustit. Bojíte se, že byste život bez nich nezvládli a tak jste odkázáni k tomu, žít s prášky a přitom váš problém bude čekat na vaše řešení třeba v dalším životě. On neodejde, on si počká. Když si naopak uvědomíte, že každý člověk prochází tímto učením a to znamená, že každý se občas dostává do depresí, může vám to pomoci v tom, že váš stav není ojedinělý. Naopak je třeba smutku i nostalgii dát prostor. Tyto pocity přichází, protože si uvědomujete, že něco skončilo a něco nového se ve vás rodí.

* * *

Není dobré někoho litovat, kdo je v depresi. On si pak myslí, že jen on jediný je takový chudák, a že jen on jediný má takové problémy a oslabuje ho to. Jedna moje známá mi říká: „Bojím se chodit i do obchodu, že omdlím.“ Povídám jí: „No tak omdlíš, ale zase tě někdo zvedne.“ „Bojím se jízdy tramvají.“ „No tak nastoupíš, a když to nebudeš zvládat, tak vystoupíš. Nic se ti nemůže stát.“ A právě to „nic se ti nemůže stát“ je hodně důležité pro odbourání strachu.

* * *

Je zajímavé, že váš zdravotní stav je už určen i ve hvězdách. Když jsem procházela smutkem a podívala se do astrologie, zjistila jsem, že přesně v tomto období nějaká planeta působila na moji psychiku a přesně, když jsem se začala cítit dobře, i v astrologii bylo vidět, že nyní mám dobré období. Všichni procházíme neustálým učením, a proto nepodléhejte panice v období smutku, ale dopřejte si ho a on zase odejde. Nejedná se o trvalý stav, ale jen o přechodný.
Zrovna tak nemoc, když mi začala a já tušila, kdy skončí, byla obsažena i v mém horoskopu.
A tak někdy se probudíte a nebude se cítit dobře, ale nic se neděje a pak se za pár dní probudíte a řeknete si: „Opět je vše báječné!“ To se jen pohnuly planety ve vašem horoskopu.

MoudrostDarovat druhému krev?

V tvém těle je stará duše, která je velice moudrá a její mysl je natolik vyspělá, že ví, jak myslet, aby byla zdravá. Následuj své myšlenky a pocity.


Channelingové sdělení
ano
Když dáš někomu krev, je to jako bys mu darovala sama sebe. Dáváš mu část své osobnosti, a proto je dobré si uvědomit, že s tím člověkem se poutáš skrze pouto krve a to vám dává do budoucnosti i další společné chvíle, kdy si budete muset vrátit protislužbu. Je dobré se ptát, proč chci dávat krev druhému. Pokud je to pro to, že chci pomoci, tak ještě neumím pomoci sobě a myslím si, že tímto způsobem pomáhám. Když už si člověk umí pomoci, nemá zapotřebí dávat krev. Většinou krev ještě dávají lidé, kteří stojí na začátku své cesty a nevědí kudy dál, a proto směřují svoji pozornost k druhým.

Tlak Krevní tlak

Mantra

Moje pocity jsou správné a vždy jednám tak,
jak cítím.
Necítím se vinna a ani neobviňuji ostatní.

Vysokým krevním tlakem převážně trpí lidé, kteří v minulých životech žili v horách, a tudíž jsou zvyklí na větší zimu a jejich krevní tlak je tomu více přizpůsoben. Tito lidé jsou také náchylnější na zlobu, a jakmile se rozčílí anebo potlačují svůj vztek, hned jim stoupne krevní tlak. Tito lidé jsou většinou modroocí.


* * *

Nízký krevní tlak naopak mají lidé, kteří budou více inklinovat k teplu. Budou mít raději teplejší kraje, ve kterých v minulosti žili. Říká se „studené ruce, upřímné srdce.“ Tito lidé mají často studené ruce a nohy, protože více tepla dávají ostatním než sobě. Více dělají pro ně. Jakmile začnou více dělat pro sebe, jejich končetiny se lépe prokrví a oni už netrpí studenými končetinami. Tito lidé jsou většinou hnědoocí a pocházejí z Jihu.

Dutiny_2 Zdraví v duchovním životě

Mantra

Jsem přímá ve všem, co dělám
a cítím se neohrožená.
Mám stále větší odvahu jít pod povrch věcí.


Vtip
"Pane doktore, je v pořádku,
že si můj synek hodně hraje na písku?"
"Určitě, tříbí se mu tím představivost a šikovnost."
"Vidíte, a jeho manželka se kvůli tomu chce rozvést!"

* * *

A jak je to se zdravím v duchovním světě? Jak jsme si řekli: Každá nemoc je emoce. Nemoci vznikají ze strachu, ze závislosti, z nejistoty, ze samoty, z touhy. Toto vše u duchovního člověka mizí, a proto je zdráv. Není již náchylný na pocity druhých, ale pečlivě si hlídá své pocity. A tím, že umí hospodařit se svojí energií a nedává ji špatným směrem, může být zdráv.

* * *

Vtip Moje maminka celý život litovala druhé a cítila lítost, když jí někdo zklamal. Tato lítost se jí usadila na prsou v pocit dušnosti. Časem se nemohla ani nadechnout a dusila se. Jí vlastně začaly dusit nastřádané pocity, které si brala osobně. Nejdříve měla strach z toho, co bude, o někoho a nakonec o sebe, když se začala dusit. Žena, která se bojí svého muže, může mít časté zdravotní problémy. Naopak výtoky trpí žena, když má strach z nevěry svého muže nebo ho podezírá. Každá nemoc tedy vyjadřuje kousek nás, něco s čím bojujeme.

* * *

V duchovní sféře se již člověk poslouchá. Už se zná a tak se stravuje dle toho, co mu říká jeho tělo a neposlouchá rady druhých. Vždy ví, co je pro něho dobré a co špatné. Ví, kdy si má odpočinout a kdy má vydat energii. Protože zná své pocity, cítí, s kým je mu dobře, a naopak kdo mu škodí. A protože umí sám se sebou zacházet, umí se chránit. Jeho energie je již vyvážená v obou polaritách, člověk v sobě nosí klid a vyrovnanost a to mu dává pevné zdraví. Tělo je v harmonii nejen ducha, ale i těla. Už není v těle stín, který by se rozrůstal v nemoc, už tam není nepokora přijímat životní lekce, a strach řešit je. Je tam jen svoboda ducha.

* * *

Vtip1 Ale než se uzdraví tělo a duch, musí se tělo vyčistit a prodělat změny energetické. Každá myšlenková změna má za následek, změnu těla fyzického. Takže můžeme pociťovat časté bolesti v páteři, které se přelévají a jsou vnitřního charakteru, můžeme cítit bolesti hlavy až k prasknutí, bolesti žaludku, pocit na zvracení, nechutenství, poruchy spánku, časté chřipky nebo nachlazení. Tím, že dochází k vyrovnávání polarit, můžete pociťovat návaly horka i zimy, bolesti v levé části těla a pak v pravé části. Toto vše jsou v současné době jen projevy čištění těla fyzického, neboť se učíme přijímat jiné pohledy na život. Přicházejí situace, které nás rychle učí a mění, a tím se také musí rychleji měnit naše tělo.

* * *

Vše je v božím plánu. V současné době, i když si musíme zdravotní péči platit, je stále více přeplněno ve zdravotnických zařízeních. Dříve jsme nemocného člověka navštěvovali a utěšovali, snažili se mu zajistit tu nejlepší péči. Lékaři byli nápomocni a při různých potížích byl pacient ihned přijat do nemocnice. Dnes přijdete k lékaři, zaplatíte poplatek a nikdo o vás moc velký zájem nejeví. Lékaři vám řeknou, že vám nic není, nebo že si máte něco koupit v lékárně. Je vám špatně a do nemocnice vás nikdo nevezme, protože mají plno. A tak se pohybujete v začarovaném kruhu a začínáte mít o sebe strach. Nikdo nevidí, jak je mi špatně, nikdo se mi nevěnuje a nevšímá. Co to znamená v myšlenkové formě? Když vám lékař věnoval péči, klidně jste na sebe nedávali pozor, protože jste věděli, že se o vás zase lékaři postarají. Teď, když vidíte, kolik vás to stojí a nikdo nejeví zájem, vás to nutí věnovat péči sobě. Dochází vám, že když nebudete zdravý, nemůžete pracovat a když nebudete pracovat, nebudete mít na živobytí.

* * *

Vetruvian-man_clare-vaux Začínáte se o sebe bát. Víte, co to jsou bolesti a lékaři dělají, že to nevidí. A kdo jiný by mi mohl pomoci, když ne lékaři? Začínáte být zmateni a začínáte věnovat péči sobě, začínáte se bát o své zdraví. Ale to vás vede k tomu, že se začínáte mít rádi a vážit si svých částí těla. Už víte, že nemůžete hazardovat se svým životem tak, jak dříve. Že musíte být opatrnější, neboť vám zadarmo nikdo nic nedá. Začínáte být starostlivější a láskyplnější k sobě. Začínáte věnovat pozornost sobě a o to právě jde. Přestáváte směřovat k pocitům druhých, ale začínáte směřovat k pocitům svým. A tam se teprve můžete učit cítit. Musím si hlídat své pocity, abych byl zdravý. Když budu zdravý, můžu být tvořivý a můžu mít radost z toho, co vytvořím. Když budu nemocný, nemůžu být tvořivý. Přichází nespokojenost, která má za následek to, že ostatní se mnou nebudou chtít být, když jim se mnou nebude dobře.  Budou cítit moji mrzutost a neklid. Ostatní se mnou v mé nemoci ani být nemohou, neboť vše tak rychle běží, že člověk během dne musí stačit stále více věcí a nemá čas někdy ani na zdravé, natož na nemocné.

* * *

Když jsem šla lesem, zaslechla jsem na procházce rozhovor lidí: „A myslíš, že ona to někdy pochopí, že ta máma tam nemůže být sama?“ „Ona to nikdy nepochopí, ona je sobeček.“ Nebo: „To dítě je hrozný, neposlouchá a nic s ním nezmůžou.“ Nová generace si již hlídá své pocity, a proto se již nenechá nikým omezovat. I v prvním případě je to sporné. Pokud se žena musí starat o své živobytí, nemůže mít čas na starost o druhé. Jak říkám, pohybujeme se ve zrychlené spirále času a tady už si opravdu každý šlape svoji cestu dle svých zásluh. Dřívější generace byla zvyklá se starat o děti, byl to smysl života a pak zase děti o rodiče. I když jsme říkali, že to tak není, stejně jsme tu péči očekávali. Proto je teď ve společnosti střet zájmů starší generace a mladší generace. Jedna generace se cítí nepochopena tou druhou a těžko se tyto světy dostávají do pochopení. Jak mi Vesmír jednou řekl: „Abychom udělali nepatrnou změnu ve svém myšlení, stojí nás to někdy i více životů.“

* * *

Již v poselství na rok 2008 z 2. 11. 2007 píši mimo jiné: Zdraví bude stále více považováno za komfort, a kdo ho bude mít, bude na něj hrdý. Neduhy budou pocházet z toho, jak lidé žijí a jak o sebe pečují. A tak si lidé budou stále více vážit sebe a budou se snažit pečovat o svého ducha a tím i o své tělo. Velký rozvoj zaznamená oblast regrese. Každý bude o sobě chtít vědět co nejvíce a bude hladovět po informacích ze svého pole. Ne všem bude dopřáno vidět dále. Méně se budou rozvíjet sporty a také akrobacie. Lidé už budou vědět, že nejde hazardovat se svým zdravím, ale že je třeba s ním zacházet šetrně.

O odstraňování chloupků- příběh ze života jedné ženy


Můj večer začal jako každý jiný večer - přijít domů, připravit večeři, pohrát si s dětmi a pak mě napadla myšlenka, kterou jsem si - hořkou - vypila v příštích pár hodinách až do dna. "Možná bych si dneska mohla voskem odstranit chloupky" a tak jsem se odebrala ke koupelně. Vytáhla jsem inkriminovaný vosk - byl to jeden z těch vosků používajících se za studena, žádný horký vosk, jen umístíte pruhy vosku mezi své dlaně, nahřejete je a oddělíte od sebe. Po té si je přiložíte na nohu (nebo kamkoli jinam) a rychle je strhnete.
Takže žádný štráchy, přece to nemůže být tak těžké! Já tedy sice nejsem žádný génius, ale přece tohle hravě zvládnu. (Hmmm, HA HA).  Takže s nadšením vytahuji první proužek, dokonce se projevuji jako genius a místo zdlouhavého nahřívání dlaněmi, použiji fén. Ten jej nahřeje na 1000 stupňů a já jsem připravena přikládat. Přiložím proužek přes stehno a rychle strhnu. Funguje to!
OK, nebyl to právě nejkrásnější pocit, ale dalo se to vydržet. Tak tohle zvládnu. Odstraňování chloupků voskem mě už neděsí. Připadám si jako královna vosků, bojovnice proti nechtěným chloupkům a tvořitelka krásné hladké pleti.
Příštím proužkem se budu soustředit na poněkud severnější oblasti mého těla. Než se do toho s vervou vrhnu, jdu zkontrolovat již spící děti. A zpátky do koupelny do dalšího kola mého boje proti chloupkům. Sundám si kalhotky a s jednou nohou na kraji toaletní mísy zaujímám pozici. Stejným způsobem si přiložím proužek nahřátého vosku podél "bikinové linie", přikrývající část mé "krasotinky" až k vnitřní části mé hýždě (ano, hýždě, ten proužek je děsně dlouhý), zhluboka se nadechnu a TRH!!!!!!
JSEM SLEPÁ!!!! Oslepla jsem bolestí!!! Do pr.!!!
S navracejícím se zrakem si povšimnu, že se mi podařilo strhnout pouze půlku proužku. Do háje. Další hluboký nádech a TRH!! Všechno se točí a vidím malé tečky. Myslím, že se složím, nesmím omdlít, nesmím omdlít!  Zdálky se ozývají bubny. Dýchej, dýchej. OK vracím se zpět k normálu. Podívám se toužebně na svou trofej - povoskovaný proužek, který mi způsobil tolik bolesti, s mými chloupky pevně přilepenými. Chci si své vítězství vychutnat a tak pozvednu svou trofej a nevidím žádné chlupy!
Kde jsou ty chloupky? A vosk? KDE JE VOSK???  Pomalu se podívám na inkriminovanou oblast, s jednou nohou stále na porcelánové míse. Vidím chloupky, které měly být na proužku s voskem.
Nejsou! Dotknu se a cítím VOSK!
Moje nejcitlivější místo těla je pokryto voskem tvořícím z mých chloupků lepivou hmotu. Pak udělám další ohromnou chybu, vzpomínáte, že má noha je stále na záchodové míse? Já v tomto momentě pokládám nohu na zem.  Slepil se! Můj zadek je slepený! Zalepil se!
Batolím se po koupelně jako tučňák a přemýšlím jak rozpustit ten vosk. Doufám, že nezačnu potřebovat kakat, to by pravděpodobně explodovalo hlavou.
Horká voda! Horká voda přece rozpouští vosk. Napustím si horkou vodu, kterou budu schopna snést, do vany, ponořím voskem pokryté části, vosk se rozpustí a já jej mohu lehce setřít, že? OMYL!!!
Vlezu do vany - voda je o trochu víc horká než teplota vody, kterou používají na mučení válečných zajatců, nebo sterilizaci skalpelů - a posadím se.
Velmi záhy zjistím, že ještě horší než slepené dolní regiony jsou slepené dolní regiony přilepené ke dni vany ve vroucí vodě, která NEROZPOUŠTÍ vosk.
Takže nyní pevně přicementována ke dni vany v duchu děkuju svému manželovi, který nechal instalovat před měsícem do koupelny telefon a rozhodnu se zavolat kamarádce. Ta jistě zažila podobnou věc a ví nějaké triky, které mne dostanou z této lapálie. Musím přiznat, že začít telefonát větou: "Takže moje ... a zadek jsou slepený a přilepený ke dni vany" je poněkud netradiční. Nedozvídám se od ní žádné triky nebo rady, ale slyším na druhém konci drátu špatně přidušovaný záchvat smíchu. Pak ji napadne, abych zavolala zákaznické centrum, jehož číslo je na straně krabičky s navoskovanými pruhy. No jistě!  Ještě budu pro srandu operátorům.
Zatímco spolu vymýšlíme různé varianty řešení, začínám seškrabovat své slepené chlupy žiletkou. Neexistuje lepší pocit než sedět ve vroucí vodě slepená až na záda a nasucho si holit citlivé chloupky.
Teď s již nefungujícím mozkem a silně porušenou hrdostí začínám nabývat jistoty, že budu potřebovat psychiatrickou pomoc kvůli posttraumatickému stresu. Má přítelkyně se mnou stále mluví po telefonu, když můj zrak padne na mou záchranu.
Krém, který se používá na odstranění zbylých chloupků, co tím můžu ztratit?
Namažu se s ním a do prčic to bolí!!!!
Můj zvířecí řev dozajista probudil děti a způsobil u mé kamarádky dočasnou hluchotu, ale je mi to jedno, protože to jde dolů!! Funguje to, jsem zachráněná!!!!!
Kamarádka mi hlučně gratuluje k vítězství a zavěsí. Úspěšně odstraním zbytek vosku a ve svém bezbřehém zoufalství zjistím, že VŠECHNY chloupky jsou na svém místě. Žádný nechybí!
Neopatrně to všechno oholím, no a co, stejně jsou všechny mé kožní buňky umrtvené a nic necítím. Klidně bych si sama mohla úspěšně amputovat celou nohu a necítit bolest.

Příští týden se chystám na barvení vlasů.