KOČKA - telepatický zářič z Vesmíru

Knihu si můžete objednat v e-shopu Zdenky Blechové ZDE.


Obalka-kocka
Jedině v tom domě bude štěstí a blahobyt,
jehož práh překročí kočka. - ruské přísloví

* * * * * *

Knihu „O smrti a umírání“ jsem psala s kocourkem „Mimínem“. Celou dobu mi seděl na klíně a pomáhal mi při psaní. V knize jsem psala i o rozloučení s tatínkem a v kocourkovi je ukrytá energie mého tatínka. Tuto knihu píši s kočičkou „Mámou“, která je u mě od doby, co bydlím v Bolevci, a její energie souzní s energií mé maminky. Do doby, než jsem začala psát knihu o kočičkách, si ke mně do pracovny netroufla, protože tu hlídala kočička „Princezna“, která je součástí mě. Ale najednou se holky tolerují, jako my s maminkou. Když došlo k souznění mezi mnou a maminkou, mohlo dojít k souznění i našich kočiček. I zvířata jsou naším obrazem.

* * * *

Pochovat-1 Přes zvířátka se můžeme naučit jiné lásce než té, na kterou jsme byli zvyklí. Člověk není stálý ve svých emocích, a proto se k vám bude jednou chovat mile a jindy nemile. Zvířátka nejsou plná emocí, jejich duše je čistá, a proto se k vám budou chovat tak, jak je vidíte. Jsou jen obrazem vašeho nitra. Když budete naštvaní, i ona vás budou štvát svým chováním. Pamatuji si, jak jsem zahlédla muže, který křičel na svého psa. Svoji vnitřní nepohodu si vybíjel na něm. Přitom pes byl milý a nic špatného nedělal. A takto škodíme svými stíny okolí. Zbytečně ubližujeme, když nejsme sami sobě oporou a hledáme štěstí ve vnějším světě. A když se nám ho nedostává, napadáme svojí špatnou náladou vše, co nám přijde do cesty. Slabí se neumí bránit, a tak to vždy odnesou nejvíce. Anebo ti, kteří nejvíce milují, si nechají nejvíce líbit.

* * * *

Když budete klidní, i zvířata budou klidná. Když se budete respektovat, budou vás respektovat, když se budete mít rádi, i ona vám budou dávat lásku. A tak je to se vším v našem okolí. Vše si tvoříme skrze naše vnitřní stíny či světlo. Naše stíny se odráží ve všem okolo nás a světlo prosvětluje a léčí. A proto čím více světla máte v sobě, tím více můžete uzdravovat okolí. Ale než získáte vnitřní světlo, musí přijít stíny, které sice bolí, ale zároveň i uzdravují, aby vaše světlo ve vás opět mohlo svítit.

* * * *

Když jsem se dotýkala kočiček, říkala jsem si: „Jak jemná energie, jak mě hladí.“ Přitom jsem hladila já je. Vnímala jsem totiž naši sounáležitost skrze cítění, a ne skrze rozum, který používáme v lásce s druhými. Kolikrát hladíme z rozumu, abychom udělali radost anebo potěšili, ale necítíme to v srdci. Kolikrát to děláme ze strachu, abychom o toho druhého nepřišli. Není to spontánní hlazení bez očekávání, vždy na něco čekáme, když pohladíme. Nebo nám chybí pohlazení a stále ho od někoho očekáváme. A tak stále na něco čekáme a život nám utíká. Přitom pohlazení můžeme získávat z tolika zdrojů a my umíněně lpíme jen na jednom. Vždy je zapotřebí nelpět a snažit se o změnu. A kočičky jsou velkým zdrojem hlazení, které nám chybí.

* * * *

Kočičky vždy přišly, vzájemně jsme si předaly lásku a zase odešly. Naučily mě žít přítomným okamžikem, který si užiji a nic od něj neočekávám. Naučily mě moudrosti skrze jejich oči, které se jen dívají a nic neříkají. Nepoučují, neradí, nechají mi svobodu. Ale když mám problém, cítím, že mi pomáhají už jen svojí přítomností. Tam je největší podpora, protože dochází ke spojení srdce. Ony cítí vaši bolest a podpoří vás přítomností. Ví však, že to je vše, co pro vás můžou udělat.

* * * * 

Micinka_spici

Tak dokonale jsem se napojila na jejich energii, že jsem ji začala cítit všude okolo sebe. Když jsem viděla miminko v kočárku, začala jsem na něj dělat: „Či čí.“ Když jsem chovala kočku, měla jsem pocit,

že chovám miminko, a když jsem chovala miminko, jako bych měla v náruči kočku. Symbolicky jsem se napojovala na své vnitřní dítě, kde se rodí nová láska k sobě a tím i k okolí. Tím, že chováte kočičku, objevujete své miminko. Nenápadně se mi energie lásky, kterou jsem se naučila od kočiček, začala spojovat s energií lásky všeho v okolí. Začala jsem se napojovat na jiný druh lásky, který nevlastní, chápe, dívá se, pohladí, když cítí, ale nezachraňuje. Už nemá potřebu se poutat, už chce žít svobodu.

Kočka - telepatický zářič z Vesmíru

Kočičí oči jsou zrcadlo, skrz které mohou nemnozí vyvolení
pohlédnout do říše víl… - staré keltské přísloví

* * * * * *

Před lety jsem měla sen a ve snu se mi zjevil zlatý prsten s hieroglyfy. Věděla jsem, že ten prsten mám mít, ale nevěděla, kde ho seženu. Ve zlatnictvích jsem takový prsten nikde neviděla. Když jsem vstoupila na půdu muzea na Krétě, věděla jsem, že tento prsten tam objevím. A skutečně tam byl tento prsten z mého snu. Vyfotila jsem si ho a nechala dle něj udělat prsten z mých starých prstýnků ze zlata. Když jsem si začala tento prsten prohlížet, najednou jsem v něm zahlédla tvář a prohlásila: „Kočičí král.“ Stále jsem však nechápala tento význam, a to až do dnešního dne. Dnes zkusím pomocí channelingu zjistit informaci o kočičím králi.

Ano

Kočičí král existuje a vždy existoval, je to energie koček, která je všude a je napojena na jednu vesmírnou energii, která vládne všemu. Tato energie dává každé kočičce informace pro daného majitele, a proto kočky můžou měnit vědomí člověka. Kočičí král je i energie, která je přítomna a dána vámi nám. Vy se učíte a my skrze vaše učení chápeme vaše prohřešky a situace, které nejsou rovny nám. Je dobré se učit shovívavosti, a tím se můžete napojit na naši energii, která je dospělá a dává vám vlohy pro vaši dospělost. Kočky vás učí dospělosti a skrze ni se učíte mít rádi sebe i vše okolo vás. Kdysi dávno se lidé ke kočkám obraceli s hledáním pomoci při odpovědích na různé jejich otázky a kočky jim odpovídaly. Bylo to v době, kdy zde ještě vládla pospolitost, a proto se lidé nemuseli překřikovat, ale skrze klid v duši mohli vnímat napojení. Kočičí král je znázorňován jako muž pevných mravů a umí se vypořádat se vším. U nás vládne vždy pevně a nebojí se nesnází. Umí všem vyjadřovat vděk a úctu a umí všem dávat i kázání, když se špatně zhostí své role. Je to sice postava z mýtů a bájí, ale je to i postava nás všech, kteří již chápeme zákonitosti Vesmíru. A proto kočičí král vládne těm, kteří již vědí a znají.

Ano

Kočičí lidé jsou lidé, kteří se stále potýkají s řešením situací a neumějí odpouštět, učí se zvládat své nezdary a skrze ně najít jiné uplatnění ve společnosti. Není třeba hledat v kočičích lidech někoho jako postavu, ale je to opět jen energie, která buď škodí, nebo pomáhá.

* * * *

Díky tomuto sdělení mi došlo mnoho věcí, které jsem už popsala ve své knize „Rozloučení s maminkou“. Tehdy jsem neznala toto poselství, a přesto jsem ho cítila v srdci. Uvádím úryvek z této knihy:

Když kočička přišla o oko, přišlo mi k jejímu zranění channelingem toto sdělení:

Ano

Ona vám měla sdělit, že vše, co se v životě učíme, máme vidět správně, a ne jen na jedno oko. Je zapotřebí vidět vždy sebe, a ne ty druhé, a když vidím druhé, mám zhnisané oko, protože se nedívám do sebe, ale dívám se na faleš okolo sebe a žiji ji. Je třeba opustit starý vzorec myšlení a pustit se do nového, který přinese užitek všem.

* * * *

Zdenka-trun Sundala jsem ji ze stromu poznání. I když jsem s ní nebyla tak často jako s ostatními mými kočičkami, přesto mi dala do života více, protože mě naučila novým postojům. Když byla maličká, uměla se něžně přitulit a já jsem cítila skutečnou lásku a něhu. Tím mě úplně dostala. Zrovna tak moji maminku, která ji zpočátku nechtěla a časem s ní splynula. Když jsem si ji přinesla domů, maminka, která u mě bydlí, a dcera, která u mě pracuje, kočičku nechtěly a neustále ji vyhazovaly k sousedovi, odkud přišla. Tehdy jsem poprvé dostala vztek, vždyť je to můj dům, ony obě tu jsou na návštěvě, a přesto rozhodují o mých věcech.

Kočička nám ráda ukazovala bříško a nechala se na něm hladit, léčila nám naši ženskost. Když přišla o oko, maminka stále o ní říkala: „Jak je statečná.“ Učila se od ní více snášet vše, co život přináší, a nebědovat kvůli každé maličkosti. Když měla kočička naraženou kostrč a stále se snažila s námi žít v harmonii, nikdo nepoznal, že má bolesti a trpí. A právě v době, kdy jsem cítila pokoru kočičky a maminka se stále zlobila kvůli zbytečným věcem, jsem si uvědomila rozdíl mezi člověkem a zvířetem. Kde je skutečná láska a cit a kde se nachází jen lidské štěstí závislé na druhých. Nesla jsem si v sobě bolest z tohoto poznání a moc s ostatními nechtěla komunikovat. Vždy si potřebuji sama v sobě vše utřídit. Uklízím vnitřní špínu, abych v sobě našla větší čistotu. Neměla jsem chuť si povídat se sestrou, která k nám přišla na návštěvu, a s maminkou, která stále plýtvala energií vzteku vůči druhým. Raději jsem vždy beze slova odešla.

Když to takto trvalo čtrnáct dní, sestra dostala strach a zeptala se mě: „Můžeš mi říct, co proti mně máš?“ „Nic,“ zněla moje odpověď. „To vidím, vůbec se mnou nemluvíš, tak mi radši řekni, štveš mě.“ „Prostě se mi nechce mluvit, a až budu chtít, tak budu mluvit.“ „Já vím, že jsem pro tebe umřela, tak mi to řekni.“ Stále provokovala, protože potřebovala kontakt, až povídám: „Tak poslouchej…“ Díky tomu, že mě vyprovokovala, jsem jí mohla říci vše, co mě celý život na ní štvalo, a byla jsem překvapená, že ona to s klidem přijala a řekla mi: „Chtěla jsi se starat, tak jsi se starala.“ Krásné. Ano, vždy je to náš problém, a ne problém druhých. Věděla jsem delší dobu, že se starám více, než bych měla, ale nevěděla jsem, jak z toho ven. Tak zakořeněný problém to byl ve mně mnoho generací, že bylo těžké se zbavit naučeného a jít do nového, neznámého. Indicie, abych se už konečně starala méně o druhé a více o sebe, přicházely různými směry. I mé Karty P. Marie mně řekly: „Měj starost o druhé, ale méně, nemusíš za ně vše udělat. Panna Marie už chce, abys žila v radosti, a ne ve starosti.“ Utrpení mé kočičky a mé soucítění s ní přivedlo naši rodinu do větší čistoty. Nakonec jsme si připili červeným vínem, symbolicky pro zdraví krve rodu. Zmizely pomluvy, šarvátky, vzteky jeden na druhého a zbyl jen klid v duši. Dokonce když jsme s přítelem odjížděli na další přednášky, maminka se rozhodla, že to doma zvládne sama, že nepotřebuje u sebe mít pána, který ji hlídal.

Zare_kocicka Při vzpomínce na kočičku jsem se vždy rozplakala. Uvědomovala jsem si, že její energie je ve Vesmíru a já už ji neuvidím. Jeli jsme autem přes Rakousko a najednou se před námi otevřel na obloze krásný obraz slunečních paprsků, které skrze mraky ozařovaly celou krajinu okolo. Hned mi naskočilo poselství, které přišlo před pár lety: „Lidem se budou na obloze zjevovat různé obrazy a jsou určeny jen jim.“ Došlo mi, že mi přichází poselství, že energie kočičky není jen ve Vesmíru, ale její vědomí je obsaženo všude okolo mě. Neustále je se mnou, i když se mnou není, a tak je to s každou duší, která odejde a stane se jen energií. Její energie, dokud se nezhmotní do těla, je obsažena všude okolo nás, a proto můžeme své zemřelé vidět na různých místech v různých podobách.

Přítel se snažil mi pomoci, a tak říká: „Zůstala tady po ní koťátka, která můžeš kdykoliv navštívit.“ Věděla jsem, že to myslí dobře, ale nyní jsem měla pocit, že mi nerozumí. Většinou když se druzí snaží nám pomoci, připadá nám ta pomoc nemotorná. Věděla jsem, že nepláču pro odchod kočičky, ale pro to, co mi přinesla do života za poznání. Když člověk pláče, vypadá to, že je smutný, ale uvnitř duše je veselý, radostný. Duše se obohatila poznáním.

* * * *

Píšu tuto knihu v jakémsi meditativním stavu s kočičkou Mámou a teď přišel ke mně i kocourek Mimíno. Je mi moc dobře. Tato kniha se mi píše lépe než předešlé knihy, s lehkostí, jako by informace samy přicházely z informačního pole. Sedím na židli a zleva u mě sedí kocourek a zprava kočička Máma. Jak krásně vyjádřená symbolika rovnováhy člověka s vesmírným děním. Jsem uprostřed - tam je stabilita člověka a podpora Vesmíru je všude okolo něj, v každé situaci, v každé osobě, v každém zvířeti. Záleží jen na nás, jak dané informace použijeme, zda ke svému zrání, či se neustále budeme zlobit, že někdo chce odkrýt naše stíny. Dochází mi i, proč je tolik koček u domovů důchodců, u nemocnic pro dlouhodobě nemocné… Tam nejvíce pomáhají.

Pes je symbolem bezpečí a jistoty
a kočka symbolem svobody a volnosti. (Zdenka Blechová)

zpět

Pes-kocka

Perwol